Stalingrad 1.

Jurij Ozerov je v sovětském filmu pojem. Jeho megalomanské epopeje oslovují do dnes a svojí až dokumentární realizací věrně představuje, jak takové bojiště 2. světové války opravdu vypadalo. Nejinak je to i u tohoto dvoudílného snímku, které je natočené na sklonku 80. let a už tedy trochu umírněné od komunistické propagandy. Přesto se to nevyhnulo několika do očí bijících velmi naivních scén, ale to už je u sovětů takovým zvykem. První díl je více konverzační, druhý válečný. Stalin tu už není tak božsky vyzdvihován, přesto svojí kamennou tváří a topornými pohyby nepřekvapí. Hitler je stále cholerik a Churchill je prezentován spíše komicky. Příběh je již i okořeněn přiznáním skutečných politických rozhodnutí, jako např. střílení do ustupujících vojáků v bitvě vlastními lidmi. Po dramatické stránce to není žádná sláva a i některé herecké výkony jsou velmi nevěrohodné. I s věrností k historii bych byl stále ještě opatrný i když distributor na obale DVD uvádí, že se tento výtvor už hodně blíží realitě. Jedná se o trochu slabší dílo, než předchozí epopeje, přesto myslím, že dokáže oslovit a přiblížit, jak to tenkrát u toho Stalingradu asi bylo.

Klasický válečný film Jurije Ozerova. Druhý díl výrazně lepší, než díl první. Ve druhém díle už je více válečných akcí.

Válečný velkofilm ze sovětské produkce kde se nešetřilo na materiálu, lidech ani technice a tak vznikl snímek popisující hrdinný boj obránců města a následný debakl nacistů který znamenal zvrat v průběhu války.

Dobře udělaný válečný film s tisíci komparsisty a technikou. Jak první tak druhý díl stojí za zkouknutí.