Druhá směna

Žádné veledílo to nebylo, na dole dojde k výbuchu, při kterém se 200 horníků zachrání, vrchní ing. Gregor dá pokyn zazdít chodbu, s tím, že ing. Lukáš zůstal za ní. Gregorovi se vyčítá, že Lukáše zabil, proto, že chodil za jeho ženou. On se k vraždě se přizná. Film byl natočen v roce 1940, kdy II. světová válka byla v běhu a divák se asi moc nebavil. Mě film hodně připomínal americký snímek, natočený o nějaký rok dříve Byl jsem lynčován. Koho z herců pochválit, snad jen Zd. Štěpánka, Jaroslava Vojtu...

Poměrně slušný filmek s přesvědčivými herci. Nevím co více dodávat, není co. Není proč. 01109018529/8529/////////////Souhlas s mým starším komentem zde. ///Přesvědčiví herci, dramatický spád, snad někdy trochu přehráno. Film v mezích průměru a možná trošku nad.

Tento snímek drží nad vodou snad jen vynikající herectví představitele hlavního hrdiny - Zdeňka Štěpánka. Jeho postava manžela, který na jedné straně bojuje se žárlivostí na svého přítele, očividně "pálícího" mu za jeho ženou, je navíc nahlodáváno nedůvěrou k vlastní choti, zda ona odolá očividnému pokušení. Charakter a pevnost nakonec zvítězí. Ladislav Boháč v roli svůdce (neúspěšného) odvádí poměrně standardní výkon nijak u něho nevybočující z průměru. Jeho postava je silně podobná roli svůdce z Hlídače č. 47. Proti herectví Vlasty Fabiánové, představující choť vrchního inženýra, se nedá ničehož namítat, bezesporu byla vynikající herečkou, ale do rolí mladých okouzlujících žen se zkrátka nehodila. Nebyla typickým "vampem" a typově ve své postavě v tomto snímku působí velmi nepřirozeně. Milým prvkem je Jaroslav Vojta, v roli laskavého Gregorova tchána, a dále Jindřich Plachta (vždy přirozený a výborný v každé roli) hrající věrného Gregorova podřízeného, který ani na okamžik nepochybuje o jeho nevině. V globálu snímek o lidskosti, důvěře, zradě, svědomí...určitě dobrý námět na drama, ale zpracovaný tak nějak...zkrátka nijak, s hluchými místy, příliš rozcáplým začátkem a urychleným závěrem. Přesto minimálně ze studijních důvodů stojí za to vidět.

Zajímavý milostný trojúhelník trochu trpící afektovaným divadelním herectvím, které je markantní především u Ladislava Boháče, jeho zjevení ve scéně u soudu bylo opravdu hrůzostrašné. Dost propagandistické, pořád jsem se musela ujišťovat, že jde o film z roku 1940, no, však se komunisti později měli od koho učit. Hodně realistické - výbuch v dole byl hodně impozantní, na dobu vzniku filmu, až to s oběma herci úplně trhlo.