Ivanhoe: Balada o statečném rytíři

Nejslabší ze všech dramatizací románové předlohy Waltera Scotta. Tento film je chvílemi parodií a ztrácí smysl. Dosti často jsou i směšné dobové reálie. Tenhle film se zkrátka nepovedl a neměl být ani vzhledem k možnostem tehdejšího sovětského filmu natáčen. Je takřka jasné, že je způsobilý k tomu, aby u těch diváků, kteří neshlédli hodnotný přepis Ivanhoa, přispěl k odmítání tohoto tématu.

Snímek v dobách socialismu hojně podporován a podbízen Čechoslovákům. Sověti se pustili i do historického románu z dob krále Richarda Lví Srdce. Ve své době pochopitelně dosti oblíben. Ono nic jiného ani nebylo. Při dnešním pohledu se jedná o opatrnou záležitost, která dává pozor, aby nebyli překročeny socialistické meze. Děj se odvíjí velmi pomalu, je podkládán písněmi, které příběh oživují, a snaží se z hlavní postavy vytvořit romantického hrdinu. Ale ono to nějak nefunguje. Celé to připomíná spíše divadelní představení v přírodě. Scéna dobývání hradu vypadá jako dětská hra. Aby ne, tehdy se nesměli přibližovat k imperialistické tvorbě, a tak to podle toho taky vypadá. A anglické postavy, které mají ruské tváře? To je jako by Mongol hrál Jana Žižku. Na druhou stranu úplná slátanina to zase také není, a tak se pro mnohé tento film stává pouhou příjemnou nostalgickou vzpomínkou.

Zda se jedná o věrnou adaptaci, či ne, již nedokáži posoudit, román jsem četl již před několika desetiletími. Ruština je pěkný jazyk, ale ve spojení se jmény jako Brian De Bois-Guilber, Reginald Front de Boeuf, a další, jaksi nefungovala a máchání mečem a jinými zbraněmi působilo poněkud amatérsky. Ale kdyby nic jiného, tak písně Vladimíra Vysockého stojí za to. K dobru nutno také přičíst, že v době vzniku ještě neexistovali žádní zběsilí střihači, tudíž celý děj ubíhá klidně a pomalu, tak jak to má být.

Na ruský historický film, je to trochu odfláknuté, bojové scény jsou trošku minimalistické. Příběh zajímavý, sice menší tempo, ale vidět se to určitě dá.