Ďáblova dílna

V Evropě stále vznikají snímky s tématem druhé světové války, jež často vycházejí z osudů konkrétních lidí. Patří k nim i film Ďáblova dílna, který natočil rakouský režisér Stefan Ruzowitzky podle stejnojmenné knihy účastníka popisovaných událostí, československého židovského typografa a později novináře Adolfa Burgera (nar. 1917 ve slovenské Velké Lomnici). Zaměřuje se v něm na osud legendárního padělatele Salomona (Sollyho) Smolianoffa, ve filmu přezvaného na Sallyho Sorowitsche, a na největší padělatelskou akci v dějinách, Operaci Bernhard. Nacisté zřídili v koncentračním táboře Sachsenhausen dílnu, v níž pracovali specialisté různých profesí z okupovaných zemí na padělání dokladů, dokumentů, známek a především bankovek. Vyrobilo se tu sto třicet dva milionů liber, jež Němci chtěli původně použít pro rozklad britského hospodářství a později pro devizové obchody (do oběhu se jich však dostalo jen dvanáct milionů). Ještě před spuštěním výroby padělaných dolarů museli nacisté dílnu demontovat kvůli blížícímu se nepříteli. – Kromě prologu a epilogu, odehrávajících se těsně po válce v Monte Carlu, a kromě krátké epizody Sorowitschova zatčení v roce 1936 v Berlíně, se děj soustřeďuje na Sallyho pobyt v koncentračních táborech v Mauthausenu a v Sachsenhausenu. Líčí vztahy mezi Sorowitschem a gestapákem Herzogem (ve skutečnosti se jmenoval Krüger) i mezi spoluvězni, mezi nimiž je i komunistický typograf Burger. Vězni nechtějí řešit vnucující se morální dilema: zda přežít i za cenu vynucené pomoci nenáviděnému režimu. Většina z nich včetně Sallyho lpí na životě, zatímco osamocený Burger výrobu falešného dolaru sabotuje. Snímek, opírající se o sugestivní výkon Karla Markovicse v hlavní roli inteligentního a pragmatického zločince, věcně zaznamenává dramatické situace, krutost i lstivost nacistů. Poukazem na otázku morálního imperativu přesahuje konkrétní události. – Salomon Smolianoff (nar. 1887) byl koncem čtyřicátých let opět zatčen a obviněn z padělatelství; později se s rodinou vystěhoval do Jižní Ameriky, kde vedl obchod s hračkami. Vězni z Ďáblovy dílny byli těsně před koncem války převezeni do koncentračního tábora Ebensee, kde je 6. května 1945 osvobodili Američané. Adolf Burger, jenž kvůli závažným faktografickým chybám akceptoval až čtvrtou verzi scénáře, se zúčastnil projekce filmu na MFF v Karlových Varech 2007. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/10