Dalkomhan insaeng

První polovina filmu se vyvíjela dobře, pomalé tempo, hudba, vizuál, sympaťáci. Asijská klasika se vším všudy, s bonusem monologů mistra a žáka. Po té se rozjela akce.S přibývající nezničitelností hlavního hrdiny jsem sledoval film se vzrůstajícím despektem. Pár dnů jsem to nechal v hlavě uležet a vzpomněl si na žánrové klasiky od Johna Woo jakými jsou Hard Boiled, či Killer. V tomto srovnání byla i ta akce v mezích normy (filmové), modernější a bez „humoru“. Naštěstí. I když té nesmrtelnosti bylo místy až přespříliš, přesto x-násobně lepší nežli jakýkoliv neasijský akční film. Netradičně, s přihlédnutím na korejské tradice, příliš mnoho střelných zbraní a málo kladiv a železných trubek. Forma 8, o tom není sporu, obsah tak za 5. Celkový dojem je poněkud „Bittersweet“.

Po "Dirty Carnival" další stylová a skvěle natočená gangstreka z jihokorejské produkce. Je vidět, že korejci zvládají nejen emočně silná romantická dramata ale i atmosferické gangsterky kde se nešetří krví, násilím a přestřelkami. Divák ale od filmu nemůže očekávat něco podobného co mu nabízí americká produkce a není to ten typ filmu, který sedne každému ale narozdíl od "Dirty Carnival" je tady příběh přímočařejší a jednodušší, tudíž se nestane, že by se divák ve filmu ztratil. Komu není korejská kinematografie cizí neměl by si tento snímek nechat ujít a určitě i ti, kteří zatím žádný snímek z této země neokusili by to tomuto dílu měli dát šanci.

A bittersweet life je hlavně vizuální a hudební masterpiece. Po dějové stránce je sice poněkud jednodušší, ale podle mě to ani nebylo moc na škodu. Když pak navíc srovnám film například se snímkem Sarang, tak je pro mě A bittersweet life vítěz na plné čáře a to i právě proto, že jeho děj je přeci jen na trochu reálnější bázi.

SPOILER. Solidní akční film s otevřeným koncem. Většina děje (aniž bychom to tušili) se odehrává v představách hlavního hrdiny ve smyslu "co by se stalo, kdybych se rozhodnl takhle". Až na konci se vrací zpět a není jasné, jak se vlastně rozhodne. Tenhle nápad se někomu může líbit, někomu ne, mně špatný nepřipadal. Ale co mi zásadně vadilo byla nesmrtelnost hlavního hrdiny. Možná to byl záměr, přece jen šlo o jeho představy, ale jako na diváka to na mě působilo nedůvěryhodně. Kam se hrabou američtí superhrdinové, kterým se vyhýbají kulky - tenhle bez problémů běhal a střílel s rozdrcenou rukou, probodaným břichem i prostřelenou hlavou, a to je na mě moc. Velká škoda, protože do té doby šlo o výborný akční film se vším, co k němu patří, představoval jsem si, jak asi dopadne, a uvažoval i o max. hodnocení.