Protektor

Znovu jsem se na to o víkendu podíval a můj původní dojem z tohoto filmu zůstal stejný. Dobře natočené, dobře obsazené a solidně zahrané. Největší slabinou je podle mého věrohodnost příběhu či spíš jeho podání. Na naše poměry je to asi lehce nadprůměrný snímek ale myslím si, že mohl být i lepší. Možná je to ale tím, že já mám na vše co zachycuje období 1938-1945 fakt hodně vyhraněnou optiku.

Věděl jsem, do čeho jdu, o to víc jsem byl zklamanej. Oceňuju originální námět, to určitě, ale scénář už mě tolik nebral. Oceňuju i genialitu zapojení příběhu dvou českých lidí do velké historie, přitom se to navzájem neruší. Dostala mě úžasná zápletka s kolem, která vyústí v absurdní pointu nechtěného soupeření dvou žen. Míň mě bavilo cyklistické téma prostupující celým filmem. Poučen názory jiných jsem se snažil hledat symboly. Napadl mě jeden, kdy Marek Daniel dělal na žebříku sklapovačky a skončil na čísle 27. Ohromně mě bavil nápad s nádhernými a odvážnými fotografiemi, ale tahle dějová linka pro mě zůstala prázdná a nedotažená, tak nějak nikam to nevedlo. A herci? Ano, chvályhodná snaha zviditelnit míň známé tváře, ale v roli hvězdy prvorepublikového filmu bych si při vší úctě uměl představit trochu atraktivnější herečku. O to víc mě bavila Klára Melíšková. Ta se mi líbila moc. A emoce? Zatímco mě dodnes dostávají filmy jako Vyšší princip, Romeo, Julie a tma nebo Smrt si říká Engelchen, tohle mě emočně naprosto minulo. Možná to plyne z toho, že se o popravách a transportech mluvilo jako o nákupu chleba nebo rohlíků. Takže celkově pro mě slabě nad 50%.

Hlavně za vizuální ztvárnění filmu patří obrovské plus. Naprosto se vymaňuje z toho, jak se nyní točí a jde si svou cestou, resp. se vrací. Příběh filmu je velmi dobře rozehrán, má vývoj a také postavy jsou realistické, živé.. Jedná se o jeden z velmi mála dobrých českých filmů posledních let. Nepoužívá patos, netlačí na pilu, dokonce mu chybí i prvoplánovité žerty - a tomu tleskám.

Pod čerstvým vjemem z nového českého filmu se jej pokusím také ohodnotit. Doba 2. svět. války a období protektorátu (specielně pak heydrichiády) patří mezi témata, která mne rozhodně v našich dějinách zajímají. Není pak od věci posoudit, kterak na toto velmi nelehké období nazírají filmoví či literární tvůrci a jak se nám snaží přiblížit život a prožitky lidí, kterých se tehdejší události bezprostředně týkaly. To byl také hlavní důvod, proč jsem se na Protektora vypravila. Mám - li ocenit klady filmu, je to určitě téma doby protektorátní jako takové, příjemné bylo po dlouhé době slyšet synchronní dialogy, které nezněly hluše a jakoby do prázdna (jak je bohužel u mnoha nových filmů zvykem), vykreslení dobové módy k celkovému koloritu se také povedlo filmařům velmi slušně. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdinka je herečka, byly natočeny i černobílé vsuvky s jejími záběry...a opravdu dýchaly téměř tou prvorepublikovou atmosférou, jakou známe z filmů pro pamětníky. Marek Daniel v roli rozhlasového moderátora ocitajícího se pod nátlakem ředitele kvůli židovství své ženy, roli také zvládl dobře. Jana Plodková v roli manželky Hany mi však přišla poněkud strojená, je vidět, že je hlavně divadelní herečkou a její filmový projev je méně přirozený. Nicméně ani to mi nijak výrazně nevadilo. Poněkud depresívní hudební podbarvení k závažnosti tématu také nebylo voleno od věci, avšak tzv. intermezza s kolem, to už mi přišlo poněkud přitažené za vlasy. Kolo sice hraje klíčovou roli - bylo to právě kolo, které bylo jedním z doličných předmětů po atentátu na Heydricha, nicméně vsuvky hlavních hrdinů zuřivě šlapajících do pedálů jsou místy poněkud trapné. Konec vyznívající jakoby do ztracena či prázdna byl zřejmě záměrem filmařů, nicméně klasické zakončení a ujednocení příběhu by mi přece jen vyhovovalo asi víc. V globálu to však není špatný film, dá se na něm mnohé ocenit, i když své nedostatky také má. Shlédla jsem ho se zaujetím, bez momentů nudy a neustálého dívání se na hodinky. Možná nebude od věci jej vidět ještě jednou, přijde mi, že obsahuje mnoho detailů a náznaků, které zřejmě při prvním shlédnutí divák nemá šanci zaznamenat. Oceňuji však snahu českých filmařů dostat náš film po mnoha letech docela jalové produkce opět na slušnou laťku, proto dávám 80 procent.