Pokoj v duši

Čtyřicátník Tóno Pánik (Attila Mokos) se po pěti letech vrací z vězení, kde byl za krádeže dřeva. V podhorské vesnici, odkud pochází, má nejbližšího přítele Štefana (Roman Luknár), který za tu dobu zbohatl a získal mezi domácími lidmi velký vliv. Štefan ve skutečnosti kradl s Tónem, avšak ten ho z kamarádství kryl. I když se Tóno pokouší najít si poctivou práci, všichni ho odmítají. Postupně se ukáže, že to je Štefanovo dílo. Muž totiž potřebuje dostat Tóna do slepé uličky a přimět ho, aby s ním spolupracoval při machinacích s cenami dřeva, tentokrát ve velkém. Tóno to opakovaně odmítne. Avšak morální zásady se v něm sváří s vězeňskou zkušeností i s tradičními představami o tom, jak má silný muž obstát ve světě… Slovenský psychologický film vznikl podle scénáře Jiřího Křižana a je celovečerním hraným debutem režiséra Vladimíra Balka. Příběh se odehrává v horském středoslovenském prostředí (natáčelo se zejména v obci Čierny Balog a jejím okolí) a kromě samotného dramatu v něm autoři vykreslují typické rysy tamního života: patriarchální rodinné uspořádání, rasovou diskriminaci, pytláctví, ale také tradiční rodinnou semknutost, náboženskou víru či chlapské přátelství. Při předávání národních filmových cen Slnko v sieti za roky 2008 a 2009 (tato cena se na Slovensku uděluje ve dvouletém intervalu) se Pokoj v duši stal nejúspěšnějším dílem. Získal celkem pět ocenění: nejlepší hraný film, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Atilla Mokos), nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Roman Luknár), nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Helena Krajčiová) a nejlepší kamera (Martin Štrba). Snímek se také stal jedním z divácky nejúspěšnějších domácích filmů. Zdroj: ČT