Nevím nic, ale řeknu všechno

Naprosto bez děje. Pásmo více či méně trapných skečů, které by se daly sestříhat v libovolném pořadí. Možná vidět to jako malej, smál bych se, ale to bych zas nepoznal, že je to nesnesitelná levičácká agitka proti zbrojení, byrokracii, církvi, válkám atd. Překvapivě pro mě jediných pár vtipných momentů vyzobal Bernard Blier.

Překvapivě i dost slovního humoru a přeřeků, hlavně ke konci. Vcelku klasika pro Pierra Richarda, psaná pro něj, jen trochu méně gagů. Zbytek Les Charlots se tu moc neblejsknul. Přesto to za podívání stojí.

Co se týče Pierre Richarda, tak tento snímek je v pořadí čtvrtý ke kterému si napsal scénář a osobně ho i zrežíroval. Samozřejmě si v něm i zahrál. Téma po generace vážné, avšak z té vážnosti dokázal vytáhnout humorným způsobem veškerou absurdnost. Sociální pracovník nenávidějící zbraně a vůbec cokoliv vojenského má otce jako ředitele továrny na výrobu zbraní a kochajícího se ze zvuku střel a náležitého zisku. Jak tohle může jednou dopadnout. Film je krapet jiný, než je u Richarda obvyklé, byť roztržitý charakter své postavy ani tady neopustil. Komedie je to však každým coulem. Pierre si slávu neponechává jen na sobě a velký prostor dává Bernardu Blierovi, který si s chutí zahrál právě jeho otce. Velmi dobře se doplňují a dodávají všemu i určitý nadhled. Nedá se říci, že by to byl nějak slabší film. Naopak. Jen je svojí strukturou krapet jiný. Ale pobaví jako každý jiný. Richardovka je prostě Richardovka.

Musím říct, že mě se tahle komedie docela dost líbila. Je to sice trošku netypická Richardovka a je to také trochu slabší Richardovka ale mě to vcelku dost bavilo. Richard tady ale je typický. Jsou tu vtipné scény, jsou tu i nudné a trapné scény. Těch vtipných je tu ovšem o dost víc a já se u nich smál dost. Například první výslech u policajtů, vyhlášení krátké stávky nebo potřebuji vaše jméno. Potěšili mě i Les Charlots. I když zápletka není nic moc, přece jen je to nefalšovaná francouzská komedie, jak je máme rádi. 75 %.