Cesta do Vídně a zpátky

Sotva průměrný televizní film, který je jakýmsi prapodivným šejkrem komedie, road movité a romantiky a na mne dělal dojem, že hodlal těžit výhradně z tehdejší popularity Miroslava Etzlera a Ivany Chýlkové, protože ten příběh je skutečně chabý a dost za vlasy přitažený. Ať už byl ale záměr režiséra Petra Slavíka jakýkoliv, podle mě se prostě nepovedl

V podstatě nijak objevná road movie o tom, jak citově vyprahlá přepracovaná manažerka najednou na venkově po boku zvláštního ožungra zjistí, že všechno je jinak. Je to docela sympatické, i když tu probíhají nevtipná životní quazimoudra a trochu mě zklamala moje oblíbená Chýlková, je tady místy lehce nezáživná.

Naprostá blbina o ničem, ale tak nějak mne to pohladili po duši, Tedy jen některé pasáže. Paní Chýlková mi tam skoro vůbec „neseděla“, pan Etzler tak napůl, netuším proč. Je to taková pohodová vyprávěnka, která nikam nemíří, ale přesto trefí.

Dojem byl,..První polovina filmu bude nudná.Ale pak,..jako komedie mi to sice nepřipadalo.Bylo tam až mnoho vážných věcí a rozhovory osob připadaly spíše skličující.Ustaraný Moravák zvěrolékař,který pomáhá zraněným zvířatům,kterým k tomu dopomohli lidé.Osamělá a trochu nervní žena,která se změní,..když pozná krásu Moravy a že ne všichni lidé jsou stejní.Film na mne udělal opravdu velký dojem.Vše bylo dost dobře zpracované a z reálného pohledu,..tak trochu i pravdivé.Výkon herců byl nadprůměrný.