Etablovaný americký režisér Ang Lee se do rodné Číny v posledních letech vrátil nejen historickým akčním příběhem Tygr a drak (2000), ale i špionským retrodramatem Touha, opatrnost, o studentce, působící v roce 1942 v protijaponském odboji, natočeném podle povídky Eileen Changové (1920-1995). – Mladá Wang Ťia-č’ v naivním vlasteneckém nadšení svolí vydávat se za vdanou paní Maj a vetřít se do přízně nebezpečného agenta kolaborantské vlády, pana I. Plán skupinky amatérských odbojářů na zavraždění ostražitého muže nevyjde, avšak o tři roky později nad ním převezmou dohled skuteční odbojáři. Ťia-č’ se díky hereckým schopnostem vžívá do role a stává se poddajnou hříčkou staršího milence (mezitím povýšeného pana I) se sadistickými sklony, čímž ho zároveň zbavuje opatrnosti. Ke své hře na lásku ovšem nedokáže přistupovat bez emocí: v roli „sexuální agentky“ objevuje zvláštní, zprvu možná jen masochistické potěšení. Jenže vztah k milenci-mučiteli jí posléze zabrání dokončit úkol. Kolaborantský nepřítel je totiž možná jediným člověkem, který ji skutečně miluje. Navzdory nevyhnutelnému tragickému završení v sobě zneužitá žena nakonec nalezne ztracenou hrdost, jejíž obětí se stane nejen ona sama, ale i její bývalí přátelé, kteří ji zneužili. - Protože Ang Lee se pohybuje jen v oblasti jemných náznaků, zůstává příběh falešné paní Maj otevřený nejrůznějším výkladům. Na hrdinčin osud se skrytě nabalují osudy dalších postav (z nichž nejzajímavější je pan I). Rozhodně nejde ani tak o tradiční špionský thriller, jako spíše o psychologické historické drama milostného vztahu. Režisér obratně buduje vyprávění v rámci klišé, „známých“ především z kinematografie (zamilovaná špionka byla tradiční tragickou postavou Hollywoodu a naposledy se objevila v Černé knize Paula Verhoevena). Není tedy náhodou, že otřesená hrdinka nachází v biografech s americkými filmy jedinou možnost, jak ventilovat potlačované city. Lee tak jako obvykle konfrontuje skrývané emoce protagonistů s rozličnými společenskými rituály a kulturními formami. Se svým stálým tvůrčím týmem (v němž nechybí scenáristka Wang Hui Ling s kolegou Jamesem Schamusem a kameraman Rodrigo Prieto) pečlivě rekonstruuje Hongkong a Šanghaj konce 30. a začátku 40. let, naplno však emotivnímu potenciálu svému vyprávění dává vyznít v komorních, odvážně detailních erotických scénách, jež film posouvají do roviny provokativní úvahy o hranicích racionality a prožitku, respektive morálky a tělesnosti.
-ap-, Filmový přehled 2008/2
