Zredigováno

Nevím, co říct... snad, že všechno už tu bylo v x filmech s válečnou tématikou a zbytek se dá vytušit z útržků zpravodajství a dokumentů, změna je jen ve formě, a domnívám se, že ne k lepšímu, většinu času jsem byla ze stylu natáčení i kvality obrazu dezorientovaná a nervózní, špatně jsem rozeznávala identitu vojáků a těžce jsem nesla jejich prázdno vyplňující kecy - vinou výše uvedených překážek jsem jaksi nebyla schopna náležitého pocitu zhnusení, který měl De Palma v úmyslu z diváka vydolovat. Zajímavým se jevilo prolínání několika médií, ale přes snahu o autentické vyznění právě ono paradoxně obviňovalo samo sebe z falše - amatérské výkony herců i třas handycamu vyvolávaly zdání vojenského videodeníku, aby vzápětí došlo k vystřízlivění z nelogických nesrovnalostí, podstrčených filmových fotek a klišovitých vzorců chování. Zbytečný film.

Tenhle film musel být Pentagonu asi docela trnem v oku. Ukazuje v plné míře jak je americký militantní fanatizmus nebezpečný, a že americká propaganda US ARMY je lživější a nebezpečnější než bývala propaganda socialistické armády. Totálně vymyté a vygumované mozky v akci a ukázka jak se do US ARMY může díky novodobým verbířům dostat kdokoli a páchat cokoli.

Dost dobře natočený film s neznámými herci. dobrý děj, nádherná hudba - zatoužil jsem po soundtracku... PS pro Jarda.ftr: myslíte, že v jiných armádách je to jinak? proboha vzpamatujte se, je to o lidech, ne podle vlajky. jinak Berlín roku 1945 citace: "Jeden lékař odhadl, že v Berlíně bylo znásilněno (sovětskými vojáky) asi 100 000 žen"

Především chci upozornit, že vím, že celý příběh je pouhou fikcí a je založen jen na sestavení několika málo drobných fragmentů z války v Íráku. Přesto ho považuji za hodně dobrý, má nápad, používá poměrně neotřelé metody a má velmi slušnou vypovídací hodnotu o přítomnosti amerických vojáků v této arabské zemi. Po zhlédnutí určitě zauvažujete, byly-li zde Spojené státy skutečně jako nepostradatelný spasitel demokracie, nebo pouze jako ochránce vlastních mocenských a ekonomických zájmů, kterého jen pramálo zajímá, jakými prostředky jsou tyto zájmy zajišťovány. Také budete uvažovat, kdo jsou vlastně skutečné oběti této války. Těm opravdu mocným na obou znepřátelených stranách je to úplně jedno. Těch se to dotýká jen málo. Oběťmi jsou vždy ti nejslabší, nebo nejbezbrannější. Silní, krutí, otrlí a všeho schopní většinou bez úhony přežívají. A o tom všem vlastně tento film je. Je o to krutější, že popisuje válku ne z pohledu nějakých obrovských mocenských rozhodnutí, ale na té nejnižší úrovni v obou táborech. Tedy tam, kde už není možno jakoukoliv zodpovědnost dál přenést. Nevím, zda byl snímek v Americe přijat s nějakým zvláštním nadšením, ale tak kontroverzní režisér, jakým Brian De Palma bezesporu je, si to může dovolit. Pohled jakoby amatérským videem dává filmu punc pravdivosti. Žádné obrovské efekty, žádná pompéznost, žádné známé obličeje. Je to prostě skvělý tah. Opravdu krvavých scén si moc neužijete, přesto doporučuji jen povahám se silnějšími žaludky.