Občan Havel

Z mého pohledu absolutně nekritický a silně zkreslující dvouhodinový dokument o člověku, který nikdy nestál ani za pětiminutový šot.

Občan Havel mě nadchl z několika důvodů. Nikdy jsem nebyl extra fanouškem prvního českého prezidenta, přesto mě tenhle dokument dostal. Na osobnost a názory Václava Havla můžeme mít různý pohled, přesto nepochybně patří k největším osobnostem našich novodobých dějin. Časosběrný dokument o někom takovém je záslužný počin už jenom proto, že se někdo řadu let programově věnuje jednomu projektu, získá tím obrovský materiál, který pak sestříhá do nabitého dokumentu. A střih je jedním z velkých kladů tohoto díla. Dokument, který překvapivě nezřídka zabíhá na pole uměleckého žánru a je naplněn prvky komiky, akce, napětí, v případě pohřbu Olgy Havlové i komorního dramatu. Zajímavá sekvence s návštěvou Billa Clintona nakonec nechá diváka tápat, protože končí nezodpovězenou otázkou, jak se nakonec Klaus do tý Reduty dostal. Klaus ostatně celkově nebude tímhle filmem nadšen, i když si je samozřejmě určitě dobře vědom, co si o něm Havel myslí. Zatímco Havlovy veřejné projevy trpěly pomalým tempem, zdlouhavostí a složitými myšlenkově-větnými konstrukcemi, zcela jinou dimenzi rétorických schopností nabídlo jeho rozčilené polosoukromé vyjádření o prodeji Lucerny, naplněné vysokou kadencí slov, nenapadnutelnou argumentací a pregnantně vyjádřenými názory. A jestliže byl Pavel Koutecký připuštěn i na tak přísně utajenou akci, jako byl druhý Havlův sňatek, pak dokument dostává nádech exkluzivity a výlučnosti. Zatímco u jiných "celebrit" nás média krmí jejich svatebními dny málem až do postele o svatební noci, vzájemné ano manželů Havlových jsme viděli poprvé až tady téměř jedenáct let po svatbě. A nakonec nelze než pochválit sebeironický závěr. Snad žádný jiný státník (včetně našeho současného prezidenta) by nenechal deset let za sebou běhat chlapa s kamerou skoro až na záchod, to vše s nejistým výsledkem. A výsledek je víc než dobrý.

Asi mě většina lidí za mé hodnocení ukamenuje, ale mě prostě na víc jak 5 nepřišel. Odjakživa nesnáším politiku, politiky a vše, co se kolem toho točí. Dokumenty miluju. Václav Havel mi přijde jako seriózní a čestný muž. Jeho žena Dagmar ... no budiž. Jako Veškrnová mi přišla mnohem působivější.

Prečo som sa na to díval? Asi zo zvedavosti. Celkom remeselne dobre urobený dokument (nemyslím ani tak technika, ako zbieranie tých záberov a videí a ich zostrihanie), dali si na tom záležať. Ale to je asi tak všetko. Horšie je to už s obsahom. Jeho hlavný účel je podať Václava Havla ako "občana". Je to zrejme solídne jednostranné, to je jasné, ale účel to splnilo. Jeho úloha sa dosť ťažko hodnotí, u nás ma stále príchuť značnej kontroverzie. Najviac ma však nepríjemne mrazilo, keď na scénu vstúpili Clinton a Albrightová, vždy si spomeniem na bombradovanie Juhoslávie, ja viem, že sa zas vytiahne "diabol" Miloševič a krvilační Srbi, ako to dnešní humanisti a demokrati tak nadšene prezentujú. Nič to nemení na tom, že trpeli najviac nevinní civilisti. K tomuto zločinu tiež prispela naša vtedajšia vláda povolením preletov. K ďalším bodom. Treba uznať, že ten Špaček je profík. Klausa tu moc radi nemali. A ROLLING STONES sú fakt hrozná kapela