V Bruggách

Přijdo mi to strašně toporné, pomalé, sáhodlouhé dialogy takřka o ničem plné vulgarismů, vlastní příběh by se snad vešel i do poloviční stopáže. "Bružané" (nebo jak) z filmu asi mají radost:)

Je fakt, že Bruggy jsou nadherný, i když Colinovi se více líbí Cardiff. Další z britských filmů, který mě moc pobavil. Sprostá slova k tomto filmu patří, většinou překládaná jako kur.., nebo zkur.... Je to skoro lepší, než "ty vado".

Malebné belgické historické městečko by mělo na čas posloužit dvou nájemným zabíjákům, kteří se v něm ukrývají po útěku z Velké Británie. Tam se jednomu z nich nepovedla akce, při které byl zabit i malý chlapec. A tak by si zde zatím měli užívat nerušeného klidu a čekat na další instrukce. Ten nerušený klid je však brzy narušen. A tak trochu se celá situace začíná komplikovat ... Jedná se o černou komedii. Humor často postavený na dialogu mezi ústřední dvojicí. Starší muž se kochá památkami a je doslova historií a kulturou města unešen, druhý je otráven jako malé dítě a vše krásné doprovází protivnými komentáři. Film si též tak trochu tropí žerty z Američanů, z jejich tupého pohledu na svět či z jejich všeobecné obéznosti. Nechybí v něm ani bizardní postavy typu trpaslíka (pardon liliputa, mohl by se urazit), který po pár šňupnutí koksu očekává válku světovou válku mezi bílými a černými. Ve filmu se někdy až příliš mluví sprostě, tím pádem není moc vhodný pro děti. Ta sprostá mluva není samoúčelná, má svůj smysl. A na to, že je to komedie, tak o krvavé scény není nouze. Též bych bylo dobré tvůrcům poděkovat, že nám ve svém snímku přiblížili jedno z belgických městeček a tak může posloužit klidně i jako doplněk k cyklu Cestománie.

Prvotřídní drama o dvou profesionálních zabijácích, kteří jsou po spáchané akci, ve které zemřelo dítě, vyslání do belgických Brugg, kde mají očekávat další rozkazy. A my máme možnost vidět, jak si tam zatím počínají. Je to tak trochu černá komedie s cynickým uvažováním o životě zabijáka. Hodně se tu polemizuje o moralitě, vyjadřuje sebezpytování a.dává najevo neochvějná rouška sebeobětování. Snímek má takřka cestopisnou náturu, poněvadž se oba protagonisté, coby obyčejní turisté, procházejí městem a prohlíží památky. Přitom polemizují nad svými skutky. Atmosféra denního i večerního města na diváka doslova dýchá. Jemný humor v dialozích, v rámci charakteru postavy, nadlehčuje napjatou situaci v pomalejším tempu dějového vývoje, který striktně inklinuje k artu. Herečtí představitelé výborně rozvíjejí své postavy mající tak silný účinek. Příběh má citlivý aspekt v hektické, barbarské a lidský odpudivé podmanivosti. Emoce jsou hodně v popředí a doslova hýbou dějem. Snímek jakoby sám sebe bral vážně a zároveň vše nadlehčoval. Každopádně zábavný potenciál osloví, jen to krapet může zkazit zmíněný umělecký dojem.