Jan Saudek - V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu

Tohle nedokážu zhodnotit objektivně, protože pana Saudka vysloveně nemám rád a přijde mi, že točit 100 minutový dokument o nabubřelém egomaniakovi je ztráta času a mrhání energií. Nedokážu ohodnotit kladně uměleckou tvorbu člověka, kterým po lidské stránce z duše pohrdám.

Jan Saudek je velmi rozporuplná a kontroverzní osobnost, kterou lidé buďto obdivují nebo nenávidí. Stejně, jako někteří obdivují a uznávají jeho dílo, zatímco jiní je nazývají kýčem. Nespornou pravdou však je, že Jan Saudek každopádně je osobností a že mnozí z nás by rádi uměli tvořit "kýč" tak, jako to umí on. A v tomhle smyslu natočil Adolf Zika dobrý film.

Film dopadl stejně jako sám Saudek – pestrá, živá, mnohostranná, ale nafouknutá bublina, co praskne ve chvíli, kdy se jí někdo chce blíže dotknout. Pod vrstvy šupin, kterými se umělec vyzbrojil na ochranu před světem, se nedostala ani vnímavá dokumentaristická kamera. Škoda, vypadalo to nadějně…

Nijak zvlášť mě to neobohatilo. Jeho kecy nežeru. Občas zahlásí, přitáhne a proběhne se, ale jinak? V podstatě, koho zajímá, že rád šoustá? Nad existencí některých příhod by se dalo polemizovat s tím, že byly vymyšleny jen pro tenhle film či dokument. No nic, Saudek mele z posledního, každopádně - co mu taky zbývá? Tvorba oceněníhodná - prvotní, ta ranná.