Chi l'ha vista morire?

K filmu jsem se dostal přes soundtrack mistra Morriconeho, který je na tom všem to nejlepší. Uhrančivé dívčí sbory vytvářejí nadpozemskou krásu a úžasně ladí s atmosférou tajemných zákoutí Benátek. Tohle je fakt famózní symbióza. Horší už je to bohužel s příběhem, vrah je známý hned zkraje, když kamera zabere detail očí a žádné šokující překvapení se nekoná. Mordy jsou nevýrazné, chybí lepší dramaturgie a moje milovaná Anita Strindberg toho taky moc nepředvede. Škoda, tohle je slabší žlutý zářez v giallovském podsvětí. Za to parádní souznění kamery a hudby dávám o bod navíc.

Pozoruhodné giallo o sérii záhadných dětských vražd překvapí zejména dokonalou symbiózou obrazu a zvuku. Pohled na zamlžené exteriéry italských Benátek za doprovodu geniální Morriconeho hudby fakt nemá chybu. Ten famózní dětský chorál mi bude znít v hlavě asi už navěky...