Fanny a Alexander

Rodinná freska Fanny a Alexandr (1982) je klíčovým dílem Ingmara Bergmana, završujícím jeho fascinující filmovou tvorbu. Legendární tvůrce po ní sice natočil ještě několik filmů, ty však byly určeny zejména pro televizní obrazovku. V rozsáhlém opusu, jenž vznikal jako pětihodinová verze pro TV a jako tříhodinová verze pro kina, sumarizuje Bergman témata a problémy předcházejících děl a zároveň přidává smířlivé a nostalgické ohlédnutí za dětstvím. Jakoby se v díle odrážela tvůrcova radost z návratu do rodné země, mimo niž několik let pobýval kvůli hrozbě trestu za daňové úniky. Podle něj má film dva „kmotry“: spisovatele E.T.A. Hoffmanna (od nějž pocházejí některé sugestivní obrazy, jež Bergman rozvinul) a Charlese Dickense, autora knihy Biskupský dvůr. - V obsáhlé kronice života měšťanské rodiny z počátku dvacátého století se Bergman místo rafinovaných podobenství a jinotajů oddává podmanivé hře barevně lahodných obrazů, přičemž neskrývá své okouzlení švédskými vánočními zvyky, ale také zachycuje prvky švédské národní povahy s jejím sklonem k mysticismu a k přízračným vidinám. To vše doplňuje fantazijními evokacemi ryze dětského vidění světa. – Scénář filmu vyšel u nás knižně (Mladá fronta, Praha 1988). V roce 1986 natočil Bergman téměř dvouhodinový Dokument o Fanny a Alexandrovi (Dokument Fanny och Alexander). Filmový přehled 2004/1