Leningradské nebe - 2. díl

počátkem 6o. let minulého století se sovětší filmaři vrátili k jedné z nejdůležitějších etap 2. světové války, k blokádě leningadu a proto dali vzniknout na svou dobu hrdinskému velkofilmovému opusu leningradské nebe. antimilitaristovi, co není historikem, ale dvoudílný epos mnoho nepřinese, tedy až na scénu, kdy válkou zcela otupělé, vyhladovělé a osiřelé děti ve zmrzlé půdě silně ostřelovaného pásma hledají a vyhrabávají brambory. ostatním filmařským fandům a příznivcům děl z 2. světové války lze film doporučit snad jen pro svou dokumentační hodnotu.

Pokračování příběhu z doby Leningradské blokády začíná autentickými záběry z ulic daného města. Od tvůrců dobrý tah. Hrdinské osudy letců pokračují ve stejném režimu jako u předchozího snímku. Na konci je už však příběh civilní a jaksi nezajímavý, ale snad to mělo jen ukázat, jak osudy pokračovali. Syrový realismus u obou dílů je vysoký a ona autenticita přináší na významu. Na velké válečné exhibice se nehraje, což je svým způsobem dobře. Strádání lidí tak není zatlačeno do pozadí. Svým vyzněním a pomalostí to dnes sice moc neohromí, ale jako vkusná výpověď jedné tragické události zcela postačí.

Pokračování válečného velkofilmu je obrazem hrdinství sovětských letců, vojáků Rudé armády i civilního obyvatelstva Leningradu. Jejich postoje, jdoucí často až na hranici sebeobětování, dokázali překonat útrapy blokády a výraznou měrou přispěli ke konečnému vítězství.

Ve své době asi hodně slavný film, v současnosti hodně velká nuda. Málo leteckých bitev a i když už se objeví tak bez žádných detailů.