O rodičích a dětech

Poněkud osobitá poetika režiséra Vladimíra Michálka mi zde padla celkem do noty i když jsem se při těch retrospektivách chvílemi skoro ztrácel. Je to velké herecké sólo pro Josefa Somra a Davida Novotného a ostatní jsou víceméně stafáž. Při této vycházkové road movie děj i čas při sledování pohodově a poklidně plynou. Nevtíravě se tu střídají veselé, smutné i groteskní okamžiky a skoro pro každého se tu NĚCO najde. Je to určitě nadprůměrný film a v kontextu naší filmové tvorby nového milénia je určitě hodně světlým zjevem.

Velice příjemný film. Doopravdy pohlazení po duši. Josef Somr má snad po 40 letech opět hlavní roli. Celý film je postaven na konverzacích, filozofování, životním bilancování. Líbil se mi tento nádherný a jemný humor vyplývající ze životních zkušeností hlavních hrdinů. Děj filmu se v podstatě odehrává v rozmezí jednoho slunného dne. Nápadité jsou retro odskoky do minulosti, kdy otec se synem vzpomínají. Místem společných procházek jsou ulice, stezky, podchody v hlavním městě Praze. Ze záběrů téměř nepoznáte, v jakém městě se film odehrává. Filmaři si jistě zcela cíleně vybírali různá poetická zakoutí pražských parků, pobřeží Vltavy a železničních drah.

V celku velmi zajímaví a dobrá režie se odrazila v dobrém na tom to snímku. Skvělé je zde obsazení a děj je moc dobrý a po dlouhé době povedené dílko .

Dobrý český film, kde se mi líbilo hlavně to, že výborně vedený dialog mezi otcem a synem je doplňován pro lepší představu i retrospektivními záběry. Jak už to bývá, tak některé historky byly docela úsměvně, jiné byly zase poněkud slabší. Každopádně celý film uteče v tak poklidném tempu, že snad ani dějově ničím nepřekvapí, na druhou stranu ale působí hodně neotřelým dojmem.