El paso

Zajímavé a výbušné téma, v lesčem opět ukázka jakési Cesty ven i tento snímek poukazuje na soužití a žití nás a cikánů.Herci i neherci celkem dobré, akorát hlavní postava paní Horváthová si myslím pomoc ani moc nezasloužila, mít X dětí a ještě nadávat a kašlat na systém a ´pomoc, rady atd. to se holt člověk zachraňovat nedá a také pomoc některých bílých mě přišla aš nebývale obětavá, člověku který o ni moc nestojí? Jinak film špatný nebyl, měl i pár dobrých scének a vtipných momentů. Nicméně jedno podívání mně stačilo.

Přestože se jedná o u nás velmi citlivé a závažné téma, tento film mu moc nepomohl. Spíš naopak. V podstatě vůbec nic neřeší. Ukazuje pouze jeden rádoby dojemný příběh jedné nepřizpůsobivé rodiny, která přišla o živitele. Všichni jej po celou dobu oplakávají a vzpomínají na něj a nikdo si jakoby neuvědomuje, že do nezáviděnihodné situace je svou nezodpovědností dostal právě on. Vinu je však třeba přehodit na stát a potažmo na úřednické svině. Všem slušným úředníkům se okamžitě omlouvám, osobně tento názor ani v nejmenším nesdílím. Mám však vtíravý pocit, že takto chtěli celý problém ukázat veřejnosti tvůrci filmu. Já však chci hodnotit samotný film a ne jen jeho námět, takže svou myšlenku ukončím rčením našich předků, které platí beze zbytku a bez jakékoliv výhrady i zde: „Každý svého štěstí strůjcem“. No a co se tedy týká snímku. Irena Horváthová skvělá. Nesdílím názor, že nestačí po stránce herecké. Pro mě naopak jako jediná absolutně přirozená, nezatížená žádnými naučenými hereckými konvencemi. Linda Rybová a David Prachař si zachovali svůj standard, ale určitě nijak zvlášť neoslnili. Zdeněk Tyc na režisérské stoličce se potácí v podprůměru své vlastní filmografie. Je vidět, že problematika je mu blízká, neboť se nejedná o jeho první film v ní. Ale Smradi z roku 2002 byli určitě o kousek lepší. Že bych film vyloženě nedoporučil, to říci nemohu, ale určitě se na hodinku a tři čtvrtě dá najít lepší zábava.

El paso je ucházející film, ale musím souhlasit s kritikou uveřejněnou v jednom nejmenovaném filmovém měsíčníku: Rybová s Prachařem nestačí temperamentem představitelce romské matky a ona naopak jim nestačí po té herecké stránce. Námět jako takový je určitě zajímavý a dalo by se z něj lecos dosatat, ale realizace mě bohužel trochu zklamala...