Flash Gordon

Jak už jsem tu několikrát podotkl na zfilmované komiksy si ale vůbec nepotrpím. Tenhle počin ale beru a řadím ho k těm NEJ (nebo spíš k těm, co jsou mi nejbližší). Jde o komiks a tak děj není podstatný. Tady se ale prezentuje celá řada vynikajících herců jako Ornella Muti, Max von Sydow, Timothy Dalton, Topol a další. Největší pecka je ale úplně božská muzika od Queen. Už jen kvůli ní to stojí za to vidět. Ještě lepší je ale pustit si vinylový soundtrack a já mám to štěstí, že si tenhle luxus můžu dopřát!

Dnes už trochu naivní triky a děj podle komiksového seriálu třicátých let zrovna tak. Ale ta muzika od Queenů je do dneška perfektní. Při každém sledování filmu si jí parádně vychutnám, dá se sdělit, že na film koukám jenom kvůli nim. I když mám doma soundtrack.

Tak to je trapnost nad trapnost. Chvílemi dost zvýrazňované půvaby O. Mutti jsou chabou náhražkou celkové stupidity; překvapují mě další hvězdy, které se zaprodaly takové hovadině.

Flash Gordon je další komiksová postava, která je na americkém kontinentě pojem. Pestrobarevné obrázky s průzračnými kostýmy a kulisy, zkratkovitý děj a nějaká ta úsměvnost. prostě komiksové dobrodružství bez bázně a hany typické na sedmdesátá a dřívější léta. Započala léta osmdesátá a filmoví tvůrci se rozhodli natočit celovečerní film. A film je to skutečně věrně komiksový. Divák komiksů neholdující nechť zavře dveře a odejde jinam. Flash Gordon je v podstatě stejně starý jako Superman, neb vznikl ve stejných třicátých letech. A protože se právě jedná pouze o striktně zábavný komiks, nelze z toho vyvozovat nějakou vědeckou reálnost, jak bývá u diváků zvykem. Divácký pocit dobrodružství a hrdinství ve smyslu zachránit svět je cílem především na dětského diváka nemající o složitosti vědy ani potuchy. Příběh se syrovým faktorem je zcela prost nějakého napětí, zato prvky karikatury a fantazie je doslova přesycen. Na svou dobu, tedy na rok 1980 snímek obsahuje naprosto luxusní vizuální efekty a kostýmy. Že je vše pestrobarevně přehlceno je právě jen věrnost komiksovým okénkům, což dnešní tvůrci nevědí, co je. Hudba od kapely Queen se zarývá pod kůží a drží zábavnou notu v otěžích. Snímek je tedy z dnešního pohledu již staromódní zábavnou záležitostí určenou snad už jen pro zarputilé fanoušky a spíše hodící se k televiznímu vysílání, než na plátna kin. Jako klasika je vizuálně nádherný, v jednoduchosti zábavný a s hudbou od Queen. Dnešního náročnějšího diváka lačnícího po dramatické akci a obrovských CGI vizuálních efektech již bohužel neoslní.