Dech

Čtrnáctý snímek režiséra Kima Ki-duka Dech rozehrává psychologické drama milostného čtyřúhelníku, představovaného manželským párem, odsouzencem na smrt a jeho mladým spoluvězněm. – Výtvarnice Yeon odhalí manželovu nevěru. Přestane doma mluvit a starat se o dcerku a začne jezdit do vězení za odsouzencem k smrti Čangdžinem, který se snaží spáchat sebevraždu a kterého miluje mladičký spoluvězeň. Manžel podivný vztah odhalí a pokouší se rodinnou krizi urovnat. – Slavný jihokorejský filmař pokračuje ve vyprávění svých komorních symbolických příběhů s využitím minimalistických prostředků, k nimž patří střídmé užití dialogů i hudby a „vyprázdněných“ interiérů. Opět se opírá o silnou ženskou postavu: Yeon se každou další schůzkou přibližuje vězni tělesně i odhalováním sebe samé. Střídání ročních dob odkazuje na Kim Ki-dukův film Jaro, léto, podzim... a jaro (2003, FP 10/2004) a autor (respektive jeho odraz na skle monitoru počítače), se na plátně objevuje jako velitel věznice, který pomocí bezpečnostních kamer sleduje schůzky nesourodého páru a podle libosti s ním manipuluje. – Kim Ki-dukova tvorba se zřejmě ocitá na rozcestí. V Dechu se stupňuje tvůrcův sklon k manýře a vytrácí se z něj naléhavost a účinnost jeho předcházejících děl. -kat-, Filmový přehled 2008/5