Ta krásná splitská noc

Když se řekne Split – komu by se nevybavilo hřejivé léto, obloha bez mráčků a jasné slunce, odrážející se od lesklé kamenné dlažby, vlahé noci plné ruchu, svítících krámků a jadranské hudby, všudypřítomná vůně mořských plodů a fascinující historické památky, charakteristické uzounké uličky, kde projde jen jedinný člověk, davy turistů, suvenýry a pochopitelně krásné azurové moře... hm... Ne! Ne v tomto filmu. Split zde rozhodně není vykreslen jako prosluněné město, naopak, černobílý obraz takřka v noirovském stylu nás zavádí do silvestrovské noci, kdy se současně odehrává několik příběhů, které mají společný jmenovatel – drogy. Několikrát zde uslyšíme odpočítávání do půlnoci, kdy konečně začne další nový rok. A v týmž okamžiku, kdy se obě ručičky setkají na dvanáctce a odpočítávání se zastaví na čísle nula si dva lidi proženou hlavou kulku a další se chystá skočit se střechy jedné splitské pamětihodnosti. Opravdu hlavním motivem jsou drogy, hon na ně a hlavními postavami jsou překupníci a zoufalci s absťákem. Ano i Split, to překrásné turisty milované přímořské letovisko, ta perla Jadranu, je plný feťáků, osamělých matek, bezdomovců, dealerů, zoufalců, vražd, násilí... a těsně nad střechami malebných kamenných domků zvolna pluje kamera, která toto všechno nemilosrdně zaznamenává. Skutečně pohled z výšky do temných úzkých uliček je ohromující, stejně jako noční bloudění po nich. A co teprve ta hudba jenom umocňující tu tajemnou atmosféru snímku. Jediné, co mě malinko kazilo dojem, byl trochu nejasný závěr, ale k plnému počtu chybí opravdu jen málo.