Valkýra

V dubnu roku 1943 si plukovník Claus Stauffenberg uvědomuje marnost Hitlerova válečného tažení a znechucen krutostí jednotek SS se již necítí vázán přísahou. Za svou jedinou povinnost považuje chránit lidské životy. Snaží se dosáhnout stažení své jednotky, dřív než však dosáhne cíle, je zmasakrována britskými letadly. Sám Stauffenberg je těžce zraněn, přijde o ruku a oko. Znechucen situací je osloven generálmajorem Henningem von Tresckowem, který ho přivede mezi členy německého protinacistického odporu, jejichž cílem je odstranit Hitlera. Tresckow už se o atentát pokusil, bomba ukrytá v bedničce s likérem však nevybuchla. Stauffenberg se aktivně zapojí do odboje, na rozdíl od ostatních je však přesvědčen, že zabít Hitlera nestačí, že je třeba i připravit převrat. Navrhne využít Operaci Valkýra, což je plán, jak pomocí záložní armády zabránit nepokojům v případě Hitlerovy smrti. Chce ji přepracovat, aby ji mohli využít k hladkému a rychlému převratu. Současně začnou hledat mezi klíčovými důstojníky další spojence. Obrátí se na velitele záložní armády generálplukovníka Fromma a spojí se také s generálem Fellgiebelem, který má u Hitlera na starosti spojení. Situace se zkomplikuje, když je von Tresckow převelen na východní frontu. Pověří velením Stauffenberga, pod jehož vedením jsou dokončeny přípravy a 15. července 1944 chtějí spiklenci zaútočit. Situace se však zkomplikuje a akce je odvolána. Příležitost k druhému pokusu nastane 20. července ráno. Stauffenberg se svým pomocníkem připraví bombu a umístí ji v tašce do Hitlerovy blízkosti. Pak rychle opustí budovu, a když odjíždí, budova exploduje. Ačkoli v nastalém zmatku není jasné, zda je Hitler mrtev, a generálmajor Olbricht váhá se spuštěním akce Valkýra, jeho spolupracovník plukovník Quirnheim akci rozjede. Později velení převezme Stauffenberg, odhodlaný pokračovat, i když se začnou objevovat tvrzení, že Hitler přežil. Zdroj: Nova