SS-3: Atentát na Heydricha

Jedinečný dokument režiséra Jana Kaplana o jednom z nejklíčovějších momentů z dějin protektorátu Čechy a Morava – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – byl natáčen v roce 1991 v našem hlavním městě. Vznikl ku příležitosti 50. výročí atentátu a tudíž byl uveden v tehdy ještě federální československé televizi F1 uveden 27. května 1992. Jan Kaplan, jenž je původem pražský rodák, odešel v roce 1968 do Velké Británie. Se svojí manželkou Krystynou realizovali velmi věrnou rekonstrukci průběhu atentátu. Zajímavá reportáž z natáčení vyšla na zadní straně Týdeníku Televize, č. 36, 1991, z níž je vyňato i několik přímých citací v následujícím textu. 1. Příprava rekonstrukce atentátu Jak se dovídáme ze zmíněného článku, zásadním problémem byl výběr lokace pro natáčení. V ulici V Holešovičkách v Praze – Libni již nebylo možné točit, protože tzv. Heydrichova zatáčka již ve své původní podobě neexistuje. Prochází zde magistrála, ale: "...naštěstí pražská zákoutí nabízejí prostředí podobná, a tak se točilo nad Prašným mostem na Brusnici." Lokace tedy byla vybrána a bylo třeba najít odpovídající typ protektorova vozu mercedes cabriolet. Filmový protektor tak usedl do velmi dobře udržované mercedesky, jež byla štábu zapůjčena ochotným majitelem z Benátek nad Jizerou. Počasí ale nemělo zájem filmařům vyhovět, dešťové přeháňky brzdily natáčení, což Kaplanově štábu nekorigovalo se scénářem, neboť v roce 1942: "...bylo slunečno, takže i tentokrát se muselo jezdit se shrnutou střechou." 2. Další zajímavosti z natáčení Nezbytnou součástí celé rekonstrukce byla samozřejmě protektorátní tramvaj. Tam narazili filmaři na velký technický problém. K dispozici měly původně být dvě tramvaje, ale první z nich nebyla vůbec pojízdná, ta druhá: "...jezdila pouze na baterii a dobré slovo. Trolej (stejně historicky neodpovídající) měla jen na parádu." Tramvaj se nakonec přece jen rozjela, její osazenstvo tvořil převážně kompars složený z anglických přátel režiséra dokumentu. Naopak představitelé hlavních aktérů atentátů hovořili česky, dokonce i sám zastupující říšský protektor. 3. Obrazové materiály a fakta obsažené v dokumentu Zásadní součástí Kaplanova filmu je v prvé řadě již zmíněná hraná rekonstrukce atentátu na Heydricha, jejíž záběry se prolínají s historickými. Divák tak průběžně sleduje cestu Heydricha od jeho sídla na zámku v Panenských Břežanech (pobýval zde od dubna 1942), přes jeho jízdu do Prahy, až po osudnou zatáčku, následuje vlastní atentát, rekonstrukční část je zakončena pronásledováním atentátníka Gabčíka šoférem Kleinem. Informační přínos dokumentárního filmu SS – 3 je pro náročného diváka zajímajícího o danou tématiku naprosto vynikající. Divák je seznámen s některými fakty ze života „krvavého kata“, jak se Heydrichovi přezdívalo. Jeho oči byly „lstivé jako oči šelmy“, čišela z nich nenávist a zloba. Do tzv. černých uniforem vstoupil v roce 1931 a po nástupu Hitlera do úřadu německého kancléře jeho moc stoupala natolik, že Heydrichovi muži často zatýkali obyvatelstvo bez zatykačů. Méně známá je skutečnost, že původně byl Heydrich stíhacím letcem a taktéž zdatným šermířem. Koncem září 1941 se stal R. Heydrich zastupujícím říšským protektorem v Čechách, druhým nejvyšším mužem hned po Heydrichovi byl K. H. Frank ve funkci státního tajemníka. Nenávist k českému národu, deportace Židů do koncentračního tábora v Terezíně, předsedání v lednu 1942 protižidovské konferenci – to vše je spojeno s tímto nelidským tvorem, jehož pohrdání českou kulturou došlo až do takové fáze, že se nechal prezidentem Háchou uvést ke korunovačním klenotům. Údajně si vzácnou korunu měl Heydrich nasadit. V předvečer atentátu, 26. května 1942, Heydrich se svou ženou Linou navštívili koncert ve Valdštejnském paláci. Jak je všeobecně známo – Heydrich podlehl následky zranění při atentátu v nemocnici Na Bulovce 4. června 1942. Jan Kaplan zařadil do svého projektu také vzácné záběry z výcviku čs. letců ve Velké Británii. Na některých (dokonce už i barevných) se objevuje nejvyšší představitel čs. zahraničního odboje, dr. Edvard Beneš. Jedním z cílů chystaného atentátu byla potřeba posílit postavení našeho odboje v očích spojenců. Nakolik měla tato dramatická akce přínos se divák dozví ze záznamu projevu E. Beneše. Dokument je taktéž prolínám mnoha dochovanými fotografiemi členů skupin Anthropoid, Silver A, Silver B a dalších aktérů, kteří s atentátem na Heydricha souvisejí, jako byli např. spolupracovník odboje Jan Zelenka či Marie Moravcová, v jejímž bytě se parašutisté ukrývali. Další dobový záznam přináší záběry na Heydrichův pohřební průvod Prahou (jeho rakev zakrytá vlajkou SS byla vystavena též na nádvoří Pražského hradu)a rozloučení s „krvavým katem“ v Německu za Hitlerovy přítomnosti. Otřesné jsou unikátní záběry pořízené českými a německými kameramany z destrukce Lidic ze dne 10. června 1942. Dramatická přestřelka v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze byla tvůrci dokumentu vypůjčena z celovečerního filmu Atentát režiséra J. Sequense. Následují fotografie, na nichž zrádce Karel Čurda identifikuje své bývalé kolegy z odbojové jednotky, raději, než aby se vydali do rukou gestapa, volí členové skupin Anthropoid, Silver A a Silver B dobrovolnou smrt. O pár měsíců později je popraven biskup Gorazd a jeho spolupracovníci za ukrývání parašutistů v chrámové kryptě. Novým zastupujícím říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Nacisté se mstili za Heydrichovu smrt. Obrovské represálie a masové zatýkání českého obyvatelstva vypukly naplno. V závěru filmu se nachází titulek: „Tento film je věnován mužům a ženám, kteří bojovali za svobodu své vlasti.“ Manželé Kaplanovi a jejich tvůrčí tým složili natočením tohoto projektu skutečnou poklonu všem obětem této pohnuté doby. Na základě čerpání z reportáže v TT, č. 36, 1991 a shlédnutí dokumentu SS – 3 zpracovala Petra Cejpková.