12

Tedy neznám ruský soudní systém, ale má pocit, že systém dvanácti porotců patří do anglosaskýho práva, ve kterém se rozhoduje v trestních řízeních. Nebývá příliš časté, aby remake filmy se natáčely tak, že původní film vznikne v USA a jeho novější zpracování vznikne v jiných státech. Do toho nezapočítávám italské a německé pokusy o vytváření různých filmů dobrodružných, katastrofických či thrillerů, které bývají jen méně povedenými kopiemi. Dvanáct. Dvanáct rozhněvaných mužů. To je totiž původní film. Geniální a plný napětí. Tady? Tady se jedná o nepovedený remake.

Popravdě jsem se ruského remaku legendárních "12 rozhněvaných mužů" trochu obával, především kvůli jeho takřka dvojnásobné délce. Nakonec jsem velice překvapen a ruská verze se té americké s klidem vyrovná a ani délka není neúnosná. Opět jsou zde skvěle vykreslené charaktery, dusná a stupňující se atmosféra, bezchybné herecké výkony a především se nejedná o doslovný přepis originálu bez jakékoliv inovace. Po pravdě film jde jinou cestou a s Lumetovou verzí se shoduje jen v tématu 12 porotců, kteří rozhodují o vině a nevině mladého chlapce. Film je díky své délce "rozmáchlejší" a více se zaměřuje i na samotného odsouzeného a nejen na místnost plnou porotců. Délka snímku je na konverzační téma přeci jen dlouhá ale ikdyž by se možná dala zkrátit nedokázal bych vybrat scénu, kterou bych vyhodil. Líbilo se mi to stejně jako originál a chvílemi možná i o něco více, proto plný počet.

Já též byla velmi spokojená. A jsem ráda, že se režisér od struktury původní filmové verze z roku 57 vzdálil poměrně výrazně. Dvanáctka je totiž o mnoho košatější, vše se neodehrává jen v jedné místnosti, ale jsou tu hned dvě hlavní dějové linie (druhá v Čečensku). Je rozhodně v mnohém i nadlehčenější, překvapil mě svěží vtip, který jsem tu ani nečekala. Možná nejvíc fascinující však byla mentální odlišnost mezi ruskými a americkými porotci v rozhněvaných mužích. Taky tu nebyla jedna hlavní postava, která děj táhla, ale všichni měli svoji dominantní "chvilku", nutno dodat – úchvatnou chvilku. Nejlepší na filmu byly právě jednotliví porotci, přičemž skoro každý působil tak nějak jako svoje vlastní karikatura. Herecké výkony opravdu stály za to. Jako celý film, doporučuju.

Povedená soudní drama o dvanctičlenné porotě, která rozhoduje o vině či nevině mladého čečeňského muže. Osobně si myslím, že byl film až moc dlouhý. Nicméně životní příběhy vyprávěné jednotlivci z řad porotců dokázaly diváka strhnout a úplně pohltit. Ta atmosféra plná syrovosti a vášně byla naprosto přesvědčivá a některé scény byly opravdu drsně vyhrocené. Trošku mě ale zkamal úplný závěr filmu, protože jsem se nedozvěděl, co se stane s mladým Čečencem po propuštení.