Melodie mého srdce

Takový uslzený Oliver Twist naruby. A ten závěr ve stylu hudby ELO je vrcholně "dojemný". Film je naivní a nic víc než průměr. Oba hlavní představitelé rodičů přehrávají, zejména v závěrečné scéně setkání. Film mě celkově zklamal, hlavně po docela nadějném začátku.

netradiční námět, neotřelý začátek a nezvykle nastartovaný začátek filmu melodie mého srdce dává tušit, že se by se mohlo jednat o vynikající počin, jenže .... ano, jenže, s přibývajícími minutami začíná divák tušit, jak a kterým směrem se bude další děj ubírat, jak je nenásilně použit motiv dickensova olivera twista, i to, jak celé dílo skončí. melodie mého srdce tak může diváka uchvátit místy správnou dynamikou vyprávění, výkony herců v hlavních rolích, výtvarnou a především pak hlavně virtuozní hudební složkou. díky všemu výše uvedenému se tak melodie mého srdce může zařadit mezi nejlepší počiny ze střední třídy dějin světové kinematografie a nebýt trestuhodně promrhaného finále ve stylu sladkobolných hollywoodských trháků, mohl skončit minimálně o příčku výš.

Slzopudná záležitost ve které Jonathan Rhys Meyers hraje kladnou roli a tím pádem nikoho neposílá na popraviště a trápí jen sám sebe. Chvílemi se vyplatí u tohoto filmu zavřít oči a jenom poslouchat, většinu táhne Freddie, "rodiče hráli", Robin Williams mi svým řvaním k srdci nepřirostl a souhra náhod, které víra v dobrý konec napomohla, nebyla zas tak kýčovitá. Občas je nutné vídat i šťastné konce, které jsou víceméně jasné od začátku.

Bože, to je neuvěřitelná pohádka! A ten malý génius s dolíčky a šťastným úsměvem mi uloupil kus srdce! To je ten důvod, proč se dívám na filmy - pro ten moment, kdy se ze souhry náhod zastavuje dech, kdy se téměř rozplynu v hudbě a kdy trnu hrůzou, aby se ta krása, dříve, než dospěje k závěru, nějakým necitlivým zásahem neposkvrnila. Bála jsem se zbytečně, mé souznění s příběhem nebylo přerušeno až do závěrečných tónů, ve kterých byl zakletý celý Augustův život. Podotýkám, že jsem nebyla na něco takového připravená, výběr filmu byl čistě náhodný, nečetla jsem ani obsah, což způsobilo totální šok, a náhle jsem pochopila, že když ruka kouzelníka (v tomto případě kouzelnice) sladí všechny filmové kýče v jeden, není krásnějšího balzámu na duši!