Falco

Falco! Kontroverzní osobnost rakouské popové scény 80. let se deset let po své smrti vrátila ke svým obdivovatelům ve filmu režiséra Thomase Rotha s prostým názvem FALCO. Po necelé dvě hodiny tak může být divák přímým účastníkem života zpěváka, jehož život střídavě připomínal pády a vzestupy, procházku růžovým sadem, častěji však ale nebezpečnými úskalími, na jehož tváři se střídal velmi rychle úsměv s výrazem bolesti. To vše se v jeho rozervaném nitru spojilo a gradovalo do nečekaného jednání, které zejména pod vlivem omamných látek bylo silně spojeno s občasným zatemněním mysli. Právě však proto, že Falco se jako osobnost zcela vymykal jakýmkoliv konvencím, dokázal jít proti davu a prosadit si vlastní cíl, názor a touhy, to samo o sobě hovoří o silném a fascinujícím jedinci, který si právem zasloužil natočení životopisného snímku o své osobě. Celková koncepce filmu je pojata méně tradičním způsobem. Převládá klasický vyprávěcí sled postupně za sebou jdoucích událostí a klíčových momentů ze zpěvákova života. Tato hlavní nit příběhu je však prokládána velmi sugestivně působícími záběry na zpěvákův jeep v Dominikánské republice a nebezpečně se přibližující autobus. Od Falkovy cesty za slávou i soukromými životními zvraty je divák čas od času zanesen těmito prolínajícími se záběry o určitý časový úsek vpřed, kdy se píše datum 8. února 1998. Datum zpěvákovy smrti. FALKŮV PŘÍBĚH Hans Hölzel, jak znělo pravé Falcovo jméno, jenž si svůj pseudonym zvolil podle skokana na lyžích Falka Weisspfloga, prožíval již od dětského věku boj s vlastním nitrem a hledáním naplnění blíže neurčené touhy. Snad to byla touha po rodině, neboť jeho vlastní otec opustil matku kvůli jiné ženě, ale byla to i touha po samostatnosti z dosahu až přílišné matčiny péče. Jeho rebelství začíná školními absencemi, později jako dospělý mladý muž již účinkuje v kapele značně kontroverzního stylu. Touha osamostatnění se však pomítá i do jeho pracovního života. Chce být slavný, přijít s novým stylem písní, s novou image. Po počátečních neúspěších jeho kariéra, hity s názvy „Der Komissar“ či „Rock Me Amadeus“ se stávají skutečnými „peckami“ celosvětového rozsahu. Avšak silně sugestivní píseň „Jeanny“, hovořící o vyznání vraha ke své oběti, vzbuzuje reakce negativní. Též soukromý život je křivka grafu stoupající i klesající. Osudová žena jeho života Jacky (ve skutečnosti se jmenovala Falcova životní láska Isabella) opouští manžela. Na svět přichází Falkova dcera. Chvíle lásky a vášně mezi manžely střídají hádky, projevy, nenávisti, fyzické napadení. Jacky odchází a zase se vrací. Nakonec odchází úplně. Po rozvodu je odhaleno, že dcerka není biologické Falkovo dítě. Přesto ji stále miluje a vnímá jako svou dceru. Jeho kariéra je však na přelomu 80. a 90. let v poklesu, chce být opět na výši, chce vrátit ztracenou slávu. Kolem něho je však spousta emocí, je třeba se odpoutat od minulosti. Pomoci by mohla změna prostředí. Stěhuje se do Dominikánské republiky… HODNOCENÍ Falco je fascinující film o fascinující osobnosti. Je natočen s velkou precizností, zejména co se týče výkonu hlavního představitele slavného zpěváka. Do jeho osobnosti se převtělil Manuel Rubey, jenž podal maximální výkon herecký i pěvecký. Nejen, že musel důkladně studovat vše dostupné o Falkovi, jeho gestech, jednání, stylu vyjadřování atd., ale současně také nově nazpíval veškeré jeho písně, což mu ovšem některými skalními příznivci Falka bylo vytýkáno. Celková fyzická podobnost nejen hlavního hrdiny s „originálem“, ale i dalších postav, jak lze na různých webových fanclubech Falca porovnat, je až zarážející. Divák má pocit, že před ním stojí a zpívá skutečný Falco a film je jakýmsi dokumentem z jeho života. Perfektní vykreslení kladné i záporné stránky hlavního hrdiny, výborná kamera, dobře zvolené prvky Falkovy hudby, v neposlední řadě i kostýmní výprava atd. – to vše je důvodem k tomu, proč tento zajímavý film stojí za shlédnutí.