Hlídač č. 47

Tahle nejnovější ze tří filmových verzí stejnojmenného románu Josefa Kopty z roku 1926, které jsem viděl, je velmi dobře natočená a má krásně vypjatou a sugestivní atmosféru. Karel Roden v hlavní roli Douši odvedl, v tomto dramatu lásky a smrti, brilantní výkon, ale k ještě lepšímu vyznění tohoto tragického, psychologicky laděného příběhu to chtělo, aby měl v roli mladého hrobníka Ferdy důstojnějšího protihráče, než byl Václav Jiráček. I tak je to však nadprůměrný film, tedy alespoň za mou osobu.

Film se mi líbil, když srovnávám s ostatními českými filmy, které se točí dnes, tak je to nadprůměr. Já ho osobně kladu na stejnou úroveň jako snímek režiséra J. Rovenského s Jaroslavem Průchou, Ladislavem Boháčem a Marií Glázrovou.

Už někdy v třetině filmu začalo být jasné, že skončí nějakým způsobem tragicky, něčí smrtí. Od kněze jsem čekal něco jiného, než čím se ukázal být.

Osobně sice Rodena hodně uznávám, ale rozhodně nemá na výkon Jaroslava Průchy v roli Douši, a ztratil tu správnou atmosféru, kterou prvotina má.Pro mne je to jen č.2,