Cesta

Film cesta popisuje osud kurdské menšiny a je situován do roku 1980. Po krvavém teroru, popravách a zatýkání, ze strany turecké armády proti Kurdům, je k doživotnímu trestu odsouzeno pět mužů, kteří však dostanou týdenní odklad. Okamžitě se snaží najít způsob jak se vězení vyhnout. První s mužů, Yusuf, odjíždí za svojí přítelkyní, na kontrolním stanovišti je autobus zastaven k provedení identifikace. Yusuf, jsa bez dokladů, je až do ověření totožnosti zadržen a tak jeho výlet za svobodou trvá jen několik hodin. Druhý muž, Seyet, touží spatřit svou ženu a dítě. Po příjezdu domů zjišťuje, že mu byla manželka nevěrná a dle zvyklostí by ji měl usmrtit, i přesto všechno s manželkou prchá přes zasněžené hory. Žena však strastiplnou cestu nevydrží a umírá. Třetího z mužů, Mehmeta, čeká na svobodě krevní msta. Jeho vinou zemřel jeho švagr a rodina žádá odplatu. Za pomoci průvodčího ve vlaku se mu podaří i s manželkou uprchnout. Ömer, čtvrtý odsouzený, odjíždí do rodné vesnice, ta je však obsazena tureckými vojáky a Ömer se rozhoduje postavit se proti nim se zbraní v ruce. Při obraně vesnice je zabit. Poslední z nich, Mevlüt, se vrací domů ke své rodině ve které zaujímá místo jako hlava rodu. Svázán náboženstvím a tradicemi se však cítí hůř než ve vězení. Ve filmu není odsuzována či oslavována činnost turecké ani kurdské strany konfliktu, pozornost je soustředěna především na pravdivé vykreslení a ztvárnění skutečnosti. Stejně dramatické jako film jsou i okolnosti jeho vzniku. Po konfliktech s úřady byl režisér Yilmaz Güney uvězněn, samotný scénář k filmu byl napsán ve vězení a následně propašován ven. Režie se ujal dosavadní asistent režie Serif Gören, film byl natáčen utajeně a natočený materiál propašován za hranice. Teprve po útěku Yilmaze Güneye z vězení, byl film, ve švýcarském azylu, dokončen. V roce 1982 obdržel tento snímek Zlatou palmu na MFF v Cannes.