Che Guevara: Partyzánská válka

Ernesto „Che" Guevara byl příliš neklidný, než aby se usadil v ministerském křesle, pročež se vydal šířit revoluci do jiných zemí. Nezlomen neúspěchem v Kongu se přesunul do jihoamerické Bolivie. Tam se však jeho chřadnoucí jednotka stala štvanou zvěří... Uvedení první části „Che" Guvarova životopisu zřejmě nesplnila distributorova očekávání, takže druhý díl vůbec do tuzemských kin nenasadil. Škoda, protože podle mnohých názorů je zapotřebí vidět oba filmy těsně po sobě, aby bylo možné vychutnat důmyslné stylové proměny i působivě vyklenutý dramatický oblouk, postihující triumf i pád. I bolivijská anabáze, natočená jakoby z pozice bezprostředního účastníka dění, kdy se kamera proplétá džunglí společně s Guevarovými partyzány, odkrývá důležité poznatky o titulním hrdinovi. Režisér Steven Soderbergh se nesnaží svého hrdinu hájit ani obviňovat, chce jej především pochopit. Zjišťuje u něho nepředstírané sociální cítění, ovšem jeho stěží naplnitelná snaha po změně, která by i Bolivii zajistila ráj na zemi, v sobě obsahuje patrný fanatismus. Nepochopil, že partyzánská válka nemusí nutně vést k úspěchu, že kubánská zkušenost byla spíše výlučná. Byl jistě nakloněn sebeobětovat se, aniž si byl ochoten připustit, že jeho oběť může být zcela mamá. Benicio Del Toro v hlavní úloze má pak lví podíl na obdivuhodné životnosti, která každému okamžiku Guevarova života propůjčila věrohodnost. Režisér se záměrně vyhýbal obvyklým hollywoodským klišé, vzdává se akčních výjevů, aby o to silněji přiblížil rozpoložení hrstky lidí, ztracených v bolivijské džungli a zjišťujících, že se jim nepodaří podnítit všelidové povstání, že zůstávají osamocení a bez velké šance uniknout svému osudu. Proto Guevarův boj nemohl uspět a proto Guevara získal nejen věčné mládí, ale také věhlas snílka s horoucím srdcem, (jš) katalog 1. Festivalu nad řekou