Čarovný duben

Anglický režisér Mike Newell působil řadu let především v televizi a mezi respektované britské filmaře se začal propracovávat teprve v polovině 80. let. Podíl na zviditelnění pozdějšího autora romantické komedie Čtyři svatby a jeden pohřeb (Four Weddings and a Funeral, 1994), thrilleru Krycí jméno Donnie Brasco (Donnie Brasco, 1997) nebo fantasy Harry Potter a Ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire, 2005) mělo romantické drama Čarovný duben. Šlo vlastně o sázku na jistotu: populární román britsko-americké spisovatelky Elizabeth von Arnimové z roku 1922 totiž představuje pro adaptátory dlouhodobě živou inspiraci. V roce 1925 byl přepsán na divadelní hru, o deset let později se poprvé dočkal zfilmování, v roce 2009 se z něj stal muzikál a předloni byl předělán i do rozhlasové podoby. Scénáře Newellovy verze se ujal dramatik Peter Barnes. Příběh se opírá o téma „Angličanů v Itálii“, a to v lehkovážnějším duchu než třeba Pokoj s vyhlídkou nebo později Portrét dámy (The Portrait of a Lady, 1996). Protagonistkami vyprávění jsou čtyři ženy, které ve 20. letech 20. století opouštějí deštivou Anglii, aby strávily „italské prázdniny“ v idylicky zchátralém zámečku San Salvatore nad zálivem Portofino. Každá z povahově odlišných hrdinek hledá něco jiného. Rose a Lottie si chtějí oddechnout od svých manželů (což se jim nakonec tak úplně nepovede). Svéhlavá kráska lady Caroline touží uniknout sama sobě i zástupu svých ctitelů. A upjatá postarší paní Fisherová se zprvu prostě jen snaží najít místo, kde by se mohla v klidu věnovat četbě. Všechny postavy nicméně během jednoho letního měsíce změní své životy k lepšímu. Letně rozvolněný film se dočkal diváckého uznání a získal Zlaté glóby Mirandě Richardsonové a Joan Plowrightové a nominace na tři Oscary (pro Plowrightovou, Petera Barnese za scénář a Sheenu Napierovou za kostýmy). Alena Prokopová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017