Akumulátor 1

Tak nejprve zápis z roku 1995. Kontroverzní film s několika výbornými efekty (např. záběry do nitra těla, sekvence s letadlem atp). Ve filmu je dost dobrých gagů a dost hluchých míst. Je to prostě taková pestrá směs. Po optické stránce je film na velmi dobré úrovni. Dějově je to však o něco horší. Hlavní hrdina je mi z duše protivný. Film hodnotím jako průměrný, ale jak některé sekvence naznačují, mohli bychom se v trikových záběrech směle rovnat západním zemím. Ne-li je překonat. +++++No, s tímto hodně starým komentářem se v podstatě ztotožňuji, jen bych použil jiná větní spojení a slovosled. Pitomost je akorát věta s těmi trikovými záběry, rovnat se západním zemím, cha cha. No, ponechám ten průměr.

Žánrově těžko definovatelná filmová komedie Akumulátor 1 je i těžko definovatelným snímkem pro všeobecné hodnocení. Snaha autorů učinit z Akumulátoru 1 filmové komediální fantasy dílo o energii, o jejím nabývání i ztrácení se však poněkud rozvezla. Kromě této linie o energii se od začátku velmi rychle začne rozvíjet i, pro pochopení příběhu hodně důležitá, druhá linie děje a sice o televizním světě, který energii z lidí umí jen vysávat. Dvě koexistující linky na sebe v dalším toku, nabalují motivy z obyčejného života hlavního hrdiny Oldy (P. Forman), kterého našli zcela vyčerpaného a bez vlastní energie. Zatímco v některých místech se děj, jak získat ztracenou energii zpět, příjemně a netradičně rozvíjí; další slibná témata, hlavně ta o televizním světě, se rozpadnou jakoby v prach. V první ose se autorskému týmu povedlo divákovi ukázat, že lidé mohou energii získat mimo jiné i vnímáním vysoce kvalitní vážné hudby (sbor Židů z Nabucca); a ještě o něco výš se musí z Akumulátoru 1 vyzdvihnout pro světovou kinematografii zcela unikátní přestřelka s ovladači. V té ose druhé a v osách postraních už tolik slibných momentů nenajdete, snad jen obrazově otáčivé české titulky u americky mluvících indiánů (Kodym a Koller). Co se scénáře týče, oplývá množstvím velmi vtipných a vypointovaných dialogů, ale ne každý se povedlo s gradací zpracovat. Primář a vrchní sestra z oddělení jednotky intenzivní péče (Ševčík a Kantorková) s jejich: „lidi, kam vy na ty nemoci chodíte“ nebo Oldův výstup se zvědavou paní (Synková) patří jistě k tomu lepšímu; na rozdíl od postesku: „já přírodní léčitel a nemůžu do přírody“ (Svěrák Z.), které převedením na pás působí jako nevěrohodné klišé. Hlášky v Akumulátoru 1 skutečně jsou a není jich málo, ale co už, stalo se. K tomu, že ve výsledném efektu se může Akumulátor 1 přiřadit k filmům lepšího průměru přispělo i konečné rozuzlení. Oldu při četbě pohádky svým nejbližším (Brychtová a Frösslová) napadne, jak má svou složitou situaci s energií vyřešit, což je motiv, který sice známe z mnoha jiných filmů, ale způsob čtení pohádky na základě pohybového leporela, zas tolik známý není. Jistě obrazově dobrý nápad je i následné prolnutí z četby skládaného leporela do dalšího obrazu, kdy má divák dojem, že se otáčením stránek ve skládané papírové pohádce pokračuje dál než se nový záběr do celku poskládá úplně stejně. Akumulátor 1 se v roce svého uvedení stal nejdražším filmem v dějinách domácí kinematografie, obdržel Českého lva pro divácky nejúspěšnější film roku, ale také vyvolal rozporuplné reakce, což jej de facto zařadilo mezi kultovní filmy. Do této kategorie Akumulátor 1 díky své řemeslně dobře zvládnuté práci, ale s filmařsky slohově těžko uchopitelným výsledkem, také právem patří.

Tenhle film se Svěrákovi povedl, je plný děje, filmových obrazů a fantazie. Ostatně na ději možná něco bude, co když nás obrazovky tva počítačů vysávají z energie? Kdy se cítéme líp, při procházce lesem a přírodou, nebo při vysedávání u tv a počíteče?

Veľmi zaujímavá a nezvyčajná komédia, ktorá sa od ostatných dosť líši. Mňa jej obsah príliš nezaujal. Naopak veľmi má nudila, keď som ju už dávnejšie videl v kine.