Happy End

Roztomilá hříčka s příjemně krátkou stopáží. Protože kdyby to natočili Amíci jako tříhodinovej epos, jak mají ve zvyku, nebylo by to stravitelné. Takhle je to velmi příjemná podívaná, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Happy End vyžaduje zvýšenou pozornost, protože v opačně pojatém ději se i dialogy odehrávají pozpátku a jestliže otázka následuje až za odpovědí, můžete se snadno ztratit v ději. Přesto i v tomto pořadí, kdy cítíte logickou návaznost, občas i v opačném sledu vykrystalizuje z dialogů kouzelná hříčka, nad kterou jen žasnete; scénář musel dát nepochybně dost práce. Scéna, kdy žárlivý manžel likviduje byt a milence své ženy, je odkazem k němé grotesce. V 60. letech by to byla otřepaná scénka, ale v tomto pojetí je neodolatelná. A nakonec, je příjemné podívat se na mladou Jaroslavu Obermaierovou v době, kdy ještě nehrála uštěkané domovnice.

  Tak nevím co se na tom mohlo, komu líbit. Mi to lezlo na nervy už po deseti minutách. Přesto jsem se díval až do konce, ale jen z povinnosti, jinak bych to prostě nedal. Bohužel nedávám ani jedno plus hercům, i když to nezahráli špatně. Možná by si těch deset procent zasloužili.      

Dobrý režijní výkon a docela zajímavá herecká konfigurace. Celá plejáda komediálních herců v experimentu Oldřicha Lipského jee na 100% svého výkonu. Herecký výkon Menšíka je hlavním spojovacím materiálem celého filmu.

Škoda, že je tento vynikající snímek Oldřicha Lipského dnes téměř neznámý. A přitom se množstvím humoru vyrovná kterékoliv dnešní komedii. Vladimíra Menšíka mám moc rád (po mamince jsem podědil podpis spolu s autokresbou!), jeho styl hraní je mi velmi blízký. Navíc se zde objevuje řada dalších českých star, kromě Obermaierové i třeba Abrhám, Růžičková, Zázvorková... Nápad vytvořit svět, kde se vše odehrává pozpátku je tak ojedinělý a neotřelý, že se divím, že ještě nikde nebyl znovu použit (viděl jsem ho snad jen v jedné epizodě "Červeného trpaslíka"). Filmaři v tomto případě přeběhli dobu a stali se futuristy, kteří by dnes bodovali na nejrůznějších filmových festivalech (podle komentářů i ve své době byli oceňováni, avšak pouze v zahraničí). Takže vzdávám holt této svižné, krátké absurdní skoro až grotesce a těším se někdy na její opětovné zhlédnutí (v současné době jsem snímek viděl již třikrát a pořád mě neomrzel). Škoda jen, že ji v televizi moc nedávají (myslím že jsem ji vůbec v programu ještě neviděl).