Cargo

K tomuto filmu mě přilákal pouze Brühl jako herec, který nejen dobře vypadá, ale vybírá si i zajímavé projekty (jen už je načase, aby se vyhrabal ze škatulky milých hochů). Bohužel to, co na začátku vypadá jako průměrný horor se postupně rozplizává ve slaboduché podobenství o vině a vykoupení. Děj se vleče, jeho natahování nezvyšuje napětí ale nudu. Vážně nemám ráda, když režisér dělá z diváků idioty. Ať už tím, že jim servíruje rádoby tajemno a nesrozumitelno (za nímž se skrývá pouze neschopnost cokoli tajemného a srozumitelného vymyslet) nebo potřebu závěrečného polopatického vysvětlení v podobě Piety. Snímek se vyznačuje řadou samoúčelných „okras“, které plní asi stejnou funkci jako přívěsky na mobil - „strašidelné“ kresby, neustálé dotazy na to „co je tam dole“ (ne, není to černá díra nebo hvězdná brána, ale docela obyčejní nelegálové), sugestivní otázka kapitána proč si nemůže koupit africkou čokoládu, psychotické epizody námořníků a jejich následné zmizení (zůstává po nich jenom stará bota – v tu chvíli už se definitivně dostáváme do ranku parodie). Jak hlavní hrdina dojde k poznání, že kapitán nechal zlikvidovat svého syna vědí bozi. Každopádně čekání Dlouhého Johna Silvera na černou známku mi přijde cca stokrát napínavější. V koktejlu všech výše zmíněných hloupostí jsou kiksy jako je jihoamerický ara ararauna mezi papouchy z Afriky opravdu už jen drobnost. Pane Bože, Danieli, proč si lezl do něčeho takového?