Nactiutrhač

Povedená mikrokomedie Františka Filipa. Velká herecká jízda pro Pavla Landovského, kterému jako kdyby tuto roli ušili přímo na zakázku u nejlepšího krejčího. I hodně omezený prostor necelé půlhodiny stačil panu Filipovi na vytvoření bezvadné oddechovky s adresným podtextem.

Opět nevycházím z údivu, že ty nejpůsobivější věci vznikly ve dvou třech cimrách a ve formátu televizní jednohubky.

Krátké, stručné, výstižné. V podstatě není co dodat. Takovýchto věciček mělo být natočeno více. Já se bavil. +++++++ Tak jsem si to pustil znovu hlavně kvůli tomu, zda je ve filmečku uvedeno, o který díl z podivné série „Bližní na tapetě“ jde. O žádný, v titulcích se dočteme, že jde o první díl série „Malé justiční omyly“. No a zase tak velká zábava za šest to nebyla, takže hodnocení snižuji.

Sobectví je vlastnost přetrvávající po generace až do dnešních dnů a zřejmě ani jen tak nevymizí. Stačí se poohlédnout kolem sebe a dokonce i do vlastních řad. Jak se kdo chová ke svým starým rodičům či prarodičům? Se vším respektem a pochopením? Proč jsme ke starým lidem takoví pokrytci? Maxim Gorkij jednou řekl: "Být sobecký neznamená žít, jak se nám líbí, ale chtít na jiných, aby žili, jak nám to vyhovuje." A přesně o tom moralizuje tato krátká povídka, která je vskutku ze života. Zamysleme se nad tím. Nebýt sobecký k druhým znamená více šťastnějších lidí.