Spálené mosty

Možná kdybych měl nějaké hezké vzpomínky na Itálii, dám o * víc, ale takhle nemůžu jinak. Před odpadem to zachraňuje kamera a střízlivé herectví i režie, ale jinak je ten film o ničem, odnikud nikam vedoucí a nic neřešící a nevyřešící... Prostě pocitovka bez pocitu.

To vážně nešlo dokoukat naráz, já osobně jsem film „dorazil“ až napočtvrté. V čem tkví chyba? Kromě naprosto obyčejné, šedivé režie především ve scénáři, který doufá, že jednoduché myšlenky o rodinných problémech (vyrovnání se se ztrátou a od toho odvozený pocit viny) bez problémů rozvede do hodiny a půl, jenže on vlastně nic nerozvádí, vůbec nejde do hloubky, jen se celou dobu nechce vyslovit, pořád chodí kolem horké kaše, aby nakonec ze starší sestry vypadlo „nesnáším tě“ a čtvrt hodiny nato „moc mne to mrzí“. K uzoufání nudný, stále dokola se opakující film, navíc v hlavní roli s malou nesympatickou holčičkou.