Jdi za svým snem...

Peter Sís, výtvarník a grafik odešel v osmdesátých letech do Ameriky, aby si dokázal, že něco umí. Petr Sís výpráví o svých začátcích. Byly těžké, musel obíhat nakladelství a přesvědčovat o svých schopnostech. Spolužák Petra Hutky vzpomíná na první kresby, což byly plakáty na vystoupení skupin a podobně. Když později přišly problémy, byl Petr Sís v cizině, jako vyslanec české kultury a měl možnost srovnávat. Ale taky i to, že emigrantama nebyl přijímán, protože byl představitel toho špatného, před čím tito lidé utíkali. A když potom začal pociťovat omezování tvůrčí svobody, bylo rozhodnuto. Navíc jeho bratr hrál se skupinou Psí vojáci, a tak byl spojován s hnutím, o kterém ani nevěděl. Do Ameriky se dostal ohledně kresleného filmu k olympijským hrám. Když už měl kresby hotové, přišlo rozhodnutí, že východní blok se olympiády nezůčastní. A tak zůstal v Americe ipřesto, že onen film se nakonec Dylanovi ,na jehož hudbu to kreslil, nelíbil. V Hollywoodu měl problémy, vše čistá komerce. Měl dělat něco na způsob Šmoulů. Tak se rozhodl malovat vajíčka a ty mu přinesly ůspěch. Přišly kresby ke knížky o Kolumbusovi. Tyto kresby se zalíbily paní Onasisové a chtěla jeho práce. Tak se dostal k práci na knize o Praze, kreslenou v Americe. Pak ho kreslíř Maurice Sendak v podstatě "vyhnal" z Kalifornie, protože tam se úspěchu nedočká. Tak se Petr Sís dostal do New Yorku. Jeho první kresby byly pro New York Times, což byla dlouho jeho hlavní práce. Pak mu vyšla knížka O duhovým Nosorožci, která byla i oceněna. Pak kniha o Kolumbovi - Následuj svůj sen. Potom Small tale Tall o Eskymo Welzlovi. Díky tomu se s bratrem vydal na Aljašku a podařilo se jim najít jeho hrob. Pak se v socialistickým bloku vše uvolnilo a Sís mohl konečně dokončit knihu o Praze. Nyní je jeho život spojen s Prahou a New Yorkem Manicfilmdat volně podle dokumentu