Pravidlo č. 1

Je to rozsekané, a jak je dnes moderní, museli do toho vtlačit i těhotnou babu. Naštěstí se o tom jen kafrá. Nebavilo, protože to bylo nesouvislé, ale dvacítku za těch pár dobrých záběrů a scén dám.   

Jako duchařský a vůbec mysteriózní počin z asijské provincie by to nebylo vůbec špatné, jen kdyby se tam pořád nepletli ty předlouhé romantizující až telenovelácké epizodky. Použitá romantická hudba tomu také zrovna moc nepřidává. Divák je tak nucen přemýšlet na jaký filmový žánr se to vlastně dívá. Příběhu to nic pořádně nepřidává, vleče se to a až neuvěřitelně uspává. Hororové části jsou už zcela dle žánrových postupů asijské kinematografie, takže nemusí jen tak někomu padnout do oka. Atmosféra je budována dobře, jenomže když se to hned zprasí onou romantizující, vše zapadne vniveč. A je to škoda. Těžko říci co si tvůrci představovali, ale celkově je výsledek dosti tristní.

Vynikající začátek, slabší prostředek a dobrý závěr, hlavně druhá varianta konce (tedy za předpokladu, že jsem to správně pochopil a film dva odlišné konce má). Poměrně originální téma nebylo však ani zdaleka vyčerpáno. Poněkud nevyváženě působí snímání jednotlivých scén, kdy se vynikající záběry, které na asijských filmech, mimo jiné, oceňuji, mísí s poněkud slabšími.