Bouře

Na můj vkus zezačátku trochu zmatečné. Avšak něco na tom filmu je. Když ubližujete, bude vám ublíženo. Podívejte se do svého nitra, jaké by to bylo, kdyby vám někdo dělal to samé, co vy ostatním.

trochu science-fiction; trochu comiksu; trochu vzpomínek a k tomu trochu hrůzné reality dneška; to vše na skandinávský způsob nám ve formě stylově těžko zařaditelného guláše připravili tvůrci filmu bouře. proč se ale ve filmu všechno děje a kde jsou hlavní motivy v chování ústředních hrdinů se autorům do tohoto snímku nevešlo. snad nám filmaři připravují volné pokračování, aby divák mohl jejich počin vůbec pochopit, protože takto vyrobili slátaninu, která má možná jen místy ten správný rytmus, spád i atmosféru, ale jako celek nedrží pohromadě, stejně jako neudrží v pozornosti ani návštěvníka. švédskou bouři tak lze jako filmový počin zařadit mezi slabá díla ze střední třídy světového kinematografického průmyslu.

Film snažící se napodobit americký Butterfly efect (asi Motýlí dotyk), ale moc se mu to nedaří. Hlavní hrdina se pořád vydává do minulosti, ale my nevíme proč. Neustále se zde objevuje holka z komixu, ale mi nevíme proč. Neznámí zloun se snaží získat kostku plnou vzpomínek, ale mi nevíme proč. A nic z toho všeho se nedozvíme ani na úplném konci. Možná jako úvodní film k nějakému seriálu, kde by se všechno objasňovalo, to by možná šlo. Ale takhle?