In My Father's Den

Nikdy bychom se neměli vracet tam, odkud jsme utekli plni hořkosti, staré rány začnou být znovu citlivé na dotek, a co víc, můžeme být bohatší o nové šrámy na duši i na těle..., vše je napsáno v MacFadyenových očích, jen průběžně tápete, zda to, co se v nich odráží, je podíl viny, duševní choroby či syndrom raněného zvířete. Nestává se mně často, aby mě filmové dílo tolik pohltilo a zároveň vyvolalo vlastní duchy minulosti. Niterně bolestný zážitek.

Drama s překvapujícím koncem.Jenže okázale uměle depresivní podání bohužel zvítězilo nad velmi dobrým příběhem.Nejen že Macfadyen měl celý snímek výraz raněné srny,ale takový výraz měla celá vesnice,včetně všech dětí.Snímek byl navíc zbytečně extrémně roztahaný.A to dramata,především komorního rázu,vyhledávám.Lepší průměr.

Jak začít. Zbytečně dlouhý, hodinový, rozjezd. Skoro by se dalo říct tlachání o ničem, běžné rodinné sváry a výčitky. Nic nenaznačovalo, co bude tou "třináctou komnatou" (tak zní festivalový název filmu). Ve druhé polovině nabral film na obrátkách, změnil se v kriminální drama a skončil tak jak jistě nikdo nečekal.