Tady je Šloufovo

Až se budou psát dějiny České republiky, těžko v nich budou moci historici opomenout jméno Miroslava Šloufa. I když nikdy nebyl, od chvíle, kdy opustil komunistickou stranu, zvolen v žádných demokratických volbách, ovlivnil tvář této země silněji než desítky poslanců či senátorů. Umí se pohybovat na výsluní i v zákulisí, čas od času o něm není slyšet, aby se jeho jméno vzápětí vždy znovu objevilo v plném lesku na předních stranách novin, a v často velmi nečekaných souvislostech. Přitom je vždy šikovně v pozadí těch, kteří figurují na předních pozicích. Po svém dal konkrétní obsah slovu lobbista, včetně latentní ironie, která je v české kotlině doprovází. Nad tím, jak je možné, že se muž nechvalně známý svou předlistopadovou minulostí dostal k tak výraznému vlivu i v soudobé společnosti, se v dokumentu Jakuba Slomianého a Jana Bělohlavého zamýšlejí nejen politologové, ale také současní i bývali politici a novináři.