Hranice ovládání

Film, který od díváka očekává spoluúčast a alespoň trochu meditativnosti a osvobození se od očekávání. Za jednoduchými dialogy, kde se ve filmu neustále opakují jisté dalo by se řící přísloví, se skrývají hluboká životní moudra. Po shlédnutí nevíte vůbec nic jako jste nevěděli předtím, ale to mně vůbec nevadí, jedná se o opravdu hluboký zážitek a třeba při další shlédnutí dám plný počet.

Tentokrát si „nezávislák“ Jim střihl hodně zvláštní road movie. Záhadný černoch v ní putuje těžko říct kam. Dává si v kavárnách sám dvě pressa najednou, (nikoliv jedno dvojité!). Setkává se s podivnými lidmi, se kterými si předává záhadné vzkazy v krabičkách od sirek. O legální byznys zřejmě nepůjde. Ovšem kdo koho, a co tím sleduje, je těžké odvodit. K pocitu potenciální nekalosti přispívají občasné přelety policejního vrtulníku. Neznámému muži na neznámé cestě, jehož jméno ve filmu nepadne, se do postele vnucuje krásná žena se zálibou v nahotě a průhledné igelitové pláštěnce. Ovšem marně – „sex až po práci“. Kdy a jestli ta práce někdy skončí, ví Bůh a možná ani ten ne. Každopádně ten záhadný film, má neméně záhadné divácké kouzlo, které pochopit je stejně těžké, jako pochopit smysl jednání hlavního hrdiny. Ale na to, aby se vám něco líbilo, to nutně nemusíte chápat. Netýká se to jen žen. Mě se ten film líbil!

Tak to bylo velmi zajímavé, dosud nechápu o co tam šlo. Příběh zajímavý, ne že by originální, těch zabijáků se hemží kolem plno. Postavičky rozmanité, na malém prostoru prokreslené s bravurou. Ale ta kamera! A výprava! Ani tvůrci seriálu a malém detektivovi od Agáty Christie by se nemuseli stydět. Krajina i městské kulisy byly jednoduše skvělé. Taky se mi líbily ty vychytávky...např. ta s kytarovým pouzdrem, kde se vždy ukrývá zbraň, tak ta se jim povedla na jedničku podtrženou. Vytáhl strunu - a byl to zase ten legendární nástroj smrti.

Přibližně tímto filmem se z Jarmusche stal nesnesitelný vševěd, který potřebuje divákovi nacpat své hloupoučké pravdičky. Že prý slovo "bohémien" znamená "čech"??? Znamená "rom", protože romové dorazili do Francie s glejtem českého krále (rex bohemiae), a tak je tam měli za čechy. Rimbaud "svou bohémou" nemínil své češství (kde by k němu přišel?), ale své "cikánství".