Omlazovací prostředek

Šedesát a více let staré filmy mám moc rád a s Grantem obvzlášť. Příjemně jsem se bavil, do syta zasmál a na hodinu a půl odhodil myšlenky na věci kolem sebe. Režisér Hawks vsadil na ostřílené herce s dvacetiletou praxí, kromě Marilyn, ale i ta už měla za sebou přes deset filmů. Padl i názor, že obě hlavní ženské postavy by mohly být prohozeny. Marilyn Monroe by hrála manželku a Ginger Rogers sekretářku, ale byl to jen názor a sešlo z toho. Nakonec všichni zahráli své role par excellence. Kritika byla k filmu hodně vstřícná, nešetřili chválou, až na scénu kdy se Cary Grant zapojí do dětské hry na Indiány s válečným popěvkem "Wampum my chcemeum wampum ugha ugha goo goo..." Věc názoru, ale proč ne, je to přece bláznivá komedie.

Kapánek šroubovitá komedie, spíše situačního typu, která si pohrává s dvěma motivy, z nichž oba byly později v různých filmových zpracováních použity samostatně. Snímky o roztržitém profesorovi se později točili více ztřeštěně a některé se dočkali i předělávek. Téma o omlazení se v podstatě používá dodnes, a to i v české kinematografii. Režisér Howard Hanks už sice pojal příběh dosti chaoticky, avšak uchopitelně a metodicky. Pevně se drží navržené ústřední myšlenky a s navrženou strukturou si pohrává s divokým a zběsilým apetitem. Dobrou ruku měl i ve výběru hereckých představitelů, kteří ho svými výkony podrželi. I když se často zdá, jakoby se Cary Grand v roli roztržitého profesora přece jen ne úplně cítil v kramflecích. Začínající Marilyn Monroe se zřejmě chtěla jen ukázat, a tak do role dala úspěšně vše. Humoru je více než dost a stále se něco děje. Dialogy jsou pohotové a chytře napsané. Obsahují spousty sexuálních dvojsmyslů a slovních hříček, což je právě motorem humoru. Zpočátku je snímek, ale přece jen docela toporný, avšak během vývoje děje je ztřeštěnost stále intenzivnější. S danými tématy se řadí mezi prvotní a vlivem dalších pozdějších snímků je dosti přehlížen, což je poměrně škoda.