Volný jako vítr

Osamělý hrdina kolem šedesátky odmítá odejít z kanadské části Skalistých hor, kde je pohřbena jeho žena. Jednoho jarního dne se ujímá čtyř osamělých vlčat, jejichž matku samozvaní "lovci" zastřelili z letadla. Poté, co mladé šelmy dorostou a naučí se lovit, je všechny vrací zpět do přírody. Nepřijímá pozvání své dcery, která by si velmi přála, aby s ní a s vnoučaty strávil aspoň zimu, a toto odmítnutí se mu málem stane osudným. Když si uprostřed zimy neozbrojen pořizuje přírodní lednici, napadne jej medvěd grizzly. Tři z jeho vlčích svěřenců mu nečekaně přispěchají na pomoc. S nasazením vlastních životů medvěda společně zahánějí. Jeden z nich se pak ještě vrací ke svému adoptivnímu otci, jehož probere z krátkých mdlob a velmi pravděpodobně zachraňuje podruhé - před zmrznutím. Nezávislý film, který si představitel hlavní role sám režíroval, vyniká úsporným, věcným vyjadřováním. Ze záběrů kanadské přírody jeho tvůrci vytěžili maximum. Nádherná titulní píseň postupně oslavuje nejen vítr, ale i slunce a déšť, a v neposlední řadě možnost lidského soužití s nimi. Závěrečnou myšlenkou se stává nevtíravé tvrzení, že mladí vlci díky svému činu získali skutečnou volnost, protože vděk je výrazem největší lásky. Celý tento rodinný film - pohříchu velmi těžce dostupný - šetří citovými projevy, ale o to víc city probouzí.