Heydrich v Praze

Televizní film „Heydrich v Praze“ přináší obraz působení Reinharda Heydricha ve funkci zastupujícího říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava. Narodil se 7. března roku 1904 v Halle an der Saale v Německu jako syn hudebníka a operního pěvce Bruna Heydricha. Vojenskou kariéru si budoval od mládí. Působil u námořnictva a po nástupu Hitlera k moci ve 30. letech se zcela přiklonil k myšlence fašismu. Ve své kariéře pro SS se dostával stále výše, až ve svých 36 letech zastával funkci šéfa Sicherheistedienstu, gestapa a kriminální policie. Kromě toho se věnoval letecké akrobacii, šermu a cvičné střelbě. Byl majorem luftwafe v záloze. Do Prahy přišel poprvé 16. března roku 1939, patřil tehdy k doprovodu Adolfa Hitlera prožívajícího spokojenost nad zabráním území Čecha a Moravy pro potřeby Říše. Od září roku 1941 se s Prahou spojuje Heydrichův osud docela. Je jmenován zastupujícím říšským protektorem. Sám Hitler ho označil takto: „Muž se srdcem ze železa.“ Dne 27. září 1941 přilétá Heydrich do Prahy, svůj nástup do funkce odkládá na druhý den, svátek sv. Václava. Přímo v budově Hradu si nový protektor zabírá prostory pro soukromý byt, jeho úřad měl být podle některých tvrzení také přímo na Hradě, avšak ve skutečnosti Heydrich úřadoval v Černínském paláci na Loretánském náměstí. Počínaje svým příchodem do Prahy vyhlásil Heydrich stanné právo, dochází k masivním popravám představitelů českého odboje, mnoho lidí je internováno do koncentračních táborů. Není bez zajímavosti, že autorem nařízení, aby Židé nosili žlutou hvězdu a tak se odlišovali od uznávané árijské rasy, byl právě Heydrich. S pobytem Heydricha v českém hlavním městě je spjata všeobecně známá událost. V doprovodu prezidenta Háchy vstoupil zastupující říšský protektor do kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta, přímo do místnosti s uschovanými korunovačními klenoty. Zde vložil na hlavu korunu českých králů. Legenda o tom, že kdo tak nepovolaně učiní, bude do roka potrestán, se měla bezezbytku naplnit. Vyvrcholením Heydrichova působení v Praze je samozřejmě atentát připravovaný českým odbojem v Anglii mnoho měsíců předtím, nežli k jeho provedení skutečně došlo. V německém televizním snímku nejsou zpodobněny pouze postavy známých atentátníků Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, ale objevuje se zde např. postava jménem Bartoš. Byl radiotelegrafistou vysílačky Libuše a patřil též do tzv. „přípravné skupiny“ plánující na jaře 1942 atentát na protektora. Dále zde vystupuje postava jménem Jindra. Ve skutečnosti se jmenoval Ladislav Vaněk a náležel též k české odbojové skupině. Patřil k té části odbojářů, která neviděla v atentátu na zastupujícího říšského protektora pozitivní dopad. Nešlo samozřejmě o osobu samotného Heydricha. Skeptický postoj k atentátu vyvolávaly obavy o osud českého národa a strach z hrozivé pomsty, která po smrti Heydrichově ze strany představitelů fašismu nastane. Byť v průběhu května 1942 bylo odesláno několik tajných depeší do Londýna s žádostí o odvolání atentátu, nežli došlo k vydání oficielního příkazu, atentát byl proveden. Heydrichovo působení v Praze se završuje ve středu 27. května roku 1942. V otevřeném kabrioletu jede sám s řidičem Kleinem ze zámku Panenské Břežany, který se posléze stal sídlem jeho rodiny, do Prahy. Projíždí Libní a v ulici V Holešovičkách krátce po půl jedenácté dochází k atentátu. Poté, co na něho neúspěšně namíří zaseknuvší se samopal Jozef Gabčík, odpálí u automobilu výbušninu Jan Kubiš. Zranění Heydrichovo se zprvu nejeví jako vážné. Poté, co je převezen do nemocnice Na Bulovce, byl úspěšně operován a střepina z bomby, jež vnikla do jeho těla, byla vyňata. Po několika dnech však dochází k otravě krve a k zánětu břišní dutiny. Reinhard Heydrich umírá v ranních hodinách 4. června 1942. Krutý osud mnoha Čechů je zpečetěn. Do dějin vcházejí události plné zla nacistické msty. Je vyhlazena obec Lidice, vyšetřovatelé v čele s Heinzem Janturem pátrají po atentátnících. Zprvu uzavřený kruh se začíná otevírat po zradě bývalého parašutisty Karla Čurdy, jenž podlehne lákavé odměně nabízené za odhalení totožnosti strůjců atentátu a zřejmě i v obavě o vlastní kůži přichází na gestapo. Krvavé represálie po Heydrichově smrti vede nový zastupující říšský protektor Kurt Daluege.