Strašidelné léto

Film vznikl podle stejnojmenné předlohy (vyd. 1972) Anne Edwardsové zachycující formou gotického románu historickou událost z roku 1816, kdy Byron a Shelley trávili léto ve vile na břehu Ženevského jezera. Na rozdíl od románu filmová verze opouští životopisné a kulturněhistorického souvislosti vyprávění, a to ve prospěch poetické metody asociace a evokace romantické senzitivity. Osnovu tvoří spletité vztahy mezi postavami, jež se vyjevují ve víru vášnivých diskusí a nevázaných her. Hlavním předmětem intimní studie se stává trojúhelník Byron, Shelley a jeho nastávající Mary, opředený motivy osobních fascinací, erotické přitažlivosti, literárních ambicí a revolučních postojů. Vyprávění je založeno na konfrontaci protikladných sil života a smrti, dobra a zla, světla a stínu a nastoluje velká romantická témata lásky, snění, poznání a společenských změn, přičemž každý z básníků reprezentuje odlišnou stranu romantického pocitu: Byron jeho rozervanost a individualismus, Shelley jeho nevinnost a idealismus. Základní charakteristika je rozvinuta v působivé symbolické schéma zahrnující typicky romantickou alegorizaci a poetizaci přírody. Shelleyovskou linii tvoří světlo, den, rozptýlený sluneční svit, harmonický celek přírody, volný exteriér, modrá a bílá barva. Její výtvarnou inspiraci a konkretizaci představují malebné romantické krajinomalby J. M. W. Turnera, užité v sérii prolínaček jako podklad vstupní titulkové sekvence. Byronovskou linii naopak vyznačují tma, noc, stíny z mihotavého světla svící, uzavřený, zešeřelý interiér, bouřlivé přírodní živly. Jejím výrazem se stává fantaskní obraz J. H. Füssliho The Nightmare, který Byron vlastní ve své sbírce. Noční můra funguje také jako zdroj přízraků, které pronásledují Mary a jež ji inspirovaly k sepsání hororu Frankenstein. Z těchto symbolických řad vychází úchvatná výtvarná koncepce díla: na jedné straně impresionistická kresba přírodních exteriérů s převládajícími teplými barvami, na straně druhé expresionisticky stylizované noční interiérové seance. Jiří Voráč Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016