Píseň pro Tebe

"Píseň pro tebe". V přímo odstrašující operetní produkci let třicátých, mezi jejíž reklamní hesla náleželi tenoři a barytonisté, je výjimkou v kladném slova smyslu německý film vzniklý z režie Joe Maye "Píseň pro tebe" (s polským pěvcem Jan Kiepura). Vtipný příběh těží z veselé a nekonvenčně konstruované zápletky: operní pěvec slunného kraje pod Vesuvem je povolán k pohostinskému vystoupení ve víděňské opeře. Při generální zkoušce se zahledí do zajímavého děvčete, které pokládá za baletku, ačkoli jde ve skutečnosti o dívku kavárenského pianisty, ucházejícího se v opeře marně o kapelnické místo. Je nutno získat protekci a děvče jí shání tedy u operního pěvce za cenu večera v separé. V separé však děvče usne po prášcích, které jí dala teta proti simulované nemoci. Pěvec prošvihne pro toto nezdařené dostaveníčko svou rozhlasovou přednášku, kterou pronáší jeho tajemník, věrně podle kapitol naučného slovníku. Také protekce se nezdaří, ač ji pěvec slíbí a dá děvčátku doporučující vizitku, kterou sama roztrhá. I láska pianistova je u konce, když ho pěvec pozve do separé, kde se shledá se svou domnělou sestrou, za níž se dívka vydává. A pěvec ztratí také svou milostnou naději u dívky, která v hněvu uteče. Inzerát, pátrající po ní, je bezvýsledný, a úspěch má teprve výzva k neznámé, že zpěvák uspořádá koncert ve prospěch dobročinných účelů tam, kde a kdy si neznámá ze separé bude přát, jestliže převezme sama čistý výtěžek z koncertu. Děvče vyzve pěvce ke koncertu v městských lázních. Obecenstvo v plavkách naslouchá koncertu a dívka převezme výtěžek koncertu. Odvrací však od své osoby skandál obratným oslovením umělce a formálním zasnoubením se starým komickým divadelním ředitelem. Den svatby teprve přivádí z Itálie zpět pěvce, který upozorňuje na sebe zpěvem před nevěstiným domem s doprovodem kolovrátku a odváží si milenku na jih. Promyšlenost situací, a to především ze stanovisek filmové komory, má neobyčejně šťastné výsledky. Momenty, kdy zpěvák v hotelovém okně zpívá árii chodcům a autům, takže zastaví dopravu ulice, aby mu mohla policie otevřít uzamčený pokoj, z něhož utíká na dostaveníčko, nebo komika koncertu, pořádaného v lázních, převyšují rámec filmové operety. Dobrá kamera Otto Kanturek a jasná zvuková líc filmu, zčásti hudebního a zpěvného, provázejí harmonicky herectví fotogenické krásky Jenny Jugo, komiků Paul Kemp, R. A. Robertse, Paul Hörbiger a Hans Junkermann, neméně, nežli mladého filmového adepta Jan Kiepura.