Deset tisíc sluncí

Bolestný přerod maďarské vesnice je poznamenán mnoha přehmaty, ba zločiny, a odrážejí se v něm veškeré společenské otřesy, kterými Maďarsko prochází od předválečných let až po 60. roky, kdy film Deset tisíc sluncí režiséra Ference Kósy vznikl. V 60. letech se v kinematografii začaly objevovat časově rozlehlé kroniky, které s větší či menší odvahou ohmatávaly pronikavé změny na vesnici.... V 60. letech se v kinematografii začaly objevovat časově rozlehlé kroniky, které s větší či menší odvahou ohmatávaly pronikavé změny na vesnici. U nás to byli zejména Jasného Všichni dobří rodáci, v Maďarsku podobné místo zaujímá Deset tisíc sluncí. Režisér Ferenc Kósa (jemuž asistoval v budoucnu další uznávaný tvůrce Pál Gábor) postihuje dění na maďarské venkově v průběhu několika desetiletí. Začíná v předválečné době, kdy byli chudí bezzemci ponižování bohatými sedláky, kteří zneužívali jejich bezmoc. Následně líčí válečné události i poválečný populismus, zejména rozdávání půdy bezzemkům, které však neuživí, protože povinné odvody plodin jsou stanoveny tak přemrštěně, že je nemohou splnit. Ukazuje, jak vláda zaštiťující se lidem neváhala užívat hrubou sílu. Až po bouřlivém roce 1956 poznávají rolníci, že nejlépe se jim povede, vstoupí-li dobrovolně do zemědělského družstva. Vyprávění je vystavěno mozaikovitě a je zakotveno v přítomnosti a protagonisté si vybavují nejrůznější vzpomínky na složitou minulost, která je různě drtila. Kósa se pochlubil, že při sestavování příběhu si počínal jak při sběru folklóru: zajímaly jej osudy konkrétních lidí, tváře a obvyklá gesta, snažil se dodržet i svéráz vesnické mluvy. Avšak protagonistou příběhu je idealistický komunista Banó, vždy se starající o prospěch svých bližních, bránící největším excesům. A je to on, kdo věří, že navzdory minulým přehmatům se zářná budoucnost pojí jedině se socialismem a združstevněnou vesnicí. (jš) katalog 1. Festivalu nad řekou