Motýl na rameni

Fantastická atmosféra. Velkoměsto za bílýho dne, kolem spousta lidí, přesto se tam dá prožít nervydrásající příběh, ve kterým je člověk strašně sám.

Film byl zřejmě natočen podle skutečné události, kdy si hlavního hrdinu v Barceloně, mafiáni spletou s jinou osobou a ten trpí, za svou zvědavost. Žena, která přijede za ním je unesena, a po něm je vyžadováno, vrácení kufru, nevíme co v něm je, jestli je tam mrtvola, peníze nebo dokumenty, které musí být v jiných rukách bezpečnější. Mrtvoly přibývají, ale hrdina má štěstí, náhodou se dostane ke kufru, který brzo změní držitele, manželka se mu vrátí, tu hned pošle vlakem domů a sám hloupoučký, nevím na co myslel, místo aby vypadl a zmizel, jde a na ulici se nechá zastřelit na tvrdo. Film se dá sledovat se zájmem, Lino Ventura, je v kriminálkách báječný, jenom nechápu uvažování hrdiny...

Lino Ventura byl a je dobrou značkou francouzského filmu. Před časem jsem si s zájmem pečetl i životopisnou knihu o něm. Pečlivě si vybíral, v čem bude hrát. A jeho výběr padl i na film, který se řadí do módní vlny filmů plných konspiračních teprorií a záhad. Vytvořil hrdinu, o kterém si můžeme napřed myslet, že mu hráblo, ale mrtvoly, které kolem něho přibývají a jsou reálné. Filmu mám trošku za zlé, že mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno, ale cílem filmařů bylo, dostat diváka do napětí plné tajemna. Děj se odehrává ve Španělsku v době, kdy se Španělsko teprve vzpamatovávalo z Frankova režimu.

Moc mě to mrzí, ale nemohu dát více. Film má velmi pomalé tempo, v první půlce se toho děje málo, divné vyústění a konec, přitom nápad i lokace a občas některé scény OK....