Smutná komedie Arnauda Desplechina Vánoční příběh zobrazuje síť komplikovaných rodinných vztahů. Rodina Vuillardových se po pěti letech schází v rodinném domě v Roubaix na vánoční svátky v plném počtu. Sváteční atmosféru však neustále narušuje napětí, jež mezi členy rodiny panuje. To je způsobeno mnohými faktory: nenávistí nejstarší dcery Elisabeth k mladšímu bratrovi Henrimu, jenž je černou ovcí rodiny, vážným onemocněním matky Junon, pro niž se hledá dárce kostní dřeně, schizofrenií Elisabethina syna Paula i dalšími ambivalentními vztahy mezi příbuznými a jejich blízkými. Navíc je neustále přítomna vzpomínka na prvorozeného potomka Josepha, který v šesti letech zemřel na rakovinu krve. Režisér obratně proniká do této spletité sítě, aby ji popsal v celé její složitosti. Katalyzátorem pro řadu mikropříběhů jednotlivých postav je zdravotní situace matky, vyžadující rychlé řešení. – Arnaud Desplechin se inspiroval knihou Štěp, mezi biologií a psychoanalýzou od psychologa Jacquesa Aschera a onkologa Jeana-Pierra Joueta, podle níž transplantace kostní dřeně bezprostředně vyvolává psychózu a ovlivňuje nejen život dárce a příjemce, ale i životy jejich příbuzných a dokonce i lékařů a ošetřovatelů. Režiséra zajímalo, jak je možné, že zmíněná transplantace může vyvolat tolik událostí. Formálně odkazuje Vánoční příběh na dílo Ingmara Bergmana, využívá monologů na kameru či čtení dopisů. „Zasáhl mě poslední film Ingmara Bergmana Sarabanda, ale nevěděl jsem, jakou cestou se vydat,“ uvedl režisér. „Chtěl jsem udělat film týkající se Vánoc. A pak jsem dostal onu knihu a začal stavět trochu násilnický a trochu rozverný příběh s postavami jedné rodiny a s tématem transplantace.“ - Kritiky je poměrně rozsáhlá a neobvyklá „rodinná sága“, vyznačující se pomalým tempem, střídáním nálad, nelítostným, místy ironickým pohledem na rodinné vazby a existenciálním rozměrem, označována jako „hutná“, „plná“, „štědrá“ či „totální“. – Vynikající představitel otce Abela, Jean-Paul Roussillon, zemřel 31.7.2009.
–mat-, Filmový přehled 2009/9
